Rozšifrujte své vztahy. Klíč leží v dětství, stačí si ho správně a upřímně vyložit
Objevte svůj styl připoutání a změňte svůj příběh.
Foto: Unsplash
Způsob, jakým se k nám v dětství chovali naši rodiče či pečovatelé, se nesmazatelně otiskl do našeho podvědomí. Tento otisk nyní ovlivňuje každý náš blízký vztah – ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Teorie attachmentu neboli citové vazby představuje jeden z nejvlivnějších psychologických konceptů posledních desetiletí. Nabízí fascinující vysvětlení toho, proč některé vztahy fungují hladce, zatímco jiné se neustále potýkají se stejnými problémy.
Kořeny našich vztahových vzorců
Dítě, které vyrůstá s předvídatelnými a citlivými rodiči, si vytváří bezpečnou vazbu. Takové dítě ví, že když bude potřebovat pomoc nebo útěchu, dostane ji. V dospělosti pak tyto děti většinou navazují zdravé vztahy založené na důvěře. Naopak nepředvídatelná nebo nedostatečná péče vede k vytvoření nejisté vazby. Ta se může projevovat např. strachem z opuštění, vyhýbáním se blízkosti nebo chaotickým střídáním mezi těmito extrémy.
Bolavé tajemství mnoha úspěšných. Proč se cítí jako podvodníci a jak s tím bojují?
Mrtví pomáhají i po smrti. Vyřešili choulostivý problém cyklistů a pomohli zdokonalit inkontinenční pásky
Představte si třeba situaci, kdy partner odchází na služební cestu. Člověk s bezpečnou vazbou cítí přirozený smutek, ale důvěřuje vztahu. Člověk s úzkostnou vazbou může propadat panice a snažit se partnera kontrolovat. A člověk s vyhýbavou vazbou může celou situaci bagatelizovat a potlačovat své emoce.
Cesta k bezpečnější vazbě
Dobrá zpráva je, že svůj styl připoutání můžeme vědomě měnit. První krok představuje porozumění vlastním reakcím a spouštěčům. Když si například uvědomíme, že za naším vztekem se ve skutečnosti skrývá strach z odmítnutí, můžeme začít pracovat s touto hlubší emocí.
Klíčovou roli hraje také výběr partnera. Vztah s člověkem s bezpečnou vazbou může pomoci „přepsat“ naše původní zranění. Takový partner dokáže poskytnout stabilitu, respektovat naše hranice a zároveň být emočně dostupný. Postupně se tak učíme, že blízkost nemusí znamenat ztrátu sebe sama a že opuštění není nevyhnutelné.
Dívka se opakovaně otrávila předmětem, který používáme denně. Teď všechny varuje a radí, co si pohlídat
I muži mají pánevní dno. Měli by ho posilovat, aby předešli choulostivým problémům s tělem
Práce na bezpečnější vazbě vyžaduje trpělivost a často i podporu terapeuta. Zahrnuje postupné budování důvěry, učení se zdravé komunikaci a především soucit se sebou samým. Musíme pochopit, že naše současné vztahové obtíže nejsou naší vinou – byly logickou adaptací na podmínky v dětství.
Jablko nepadá daleko od stromu
Důležitým krokem je také uvědomění si transgeneračního přenosu vazebných stylů. Naši rodiče předali dál to, co sami dostali od svých rodičů. Toto pochopení nám pomáhá odpustit jim i sobě a vědomě se rozhodnout tento řetězec přerušit.
V terapeutickém procesu často objevujeme, jak hluboce jsou naše vztahové vzorce zakořeněné v těle. Úzkost ze separace se může projevovat jako sevření na hrudi, vyhýbavost jako stažení do sebe. Práce s tělem proto představuje důležitou součást léčení attachment traumu.
Proces změny vazebného stylu připomíná učení se novému jazyku v dospělosti. Je to náročné a někdy frustrující, ale se správnou podporou a trpělivostí zcela možné. Každý malý posun směrem k bezpečnější vazbě přináší více důvěry, radosti a autenticity do našich vztahů.
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují
