Partner má těžké období? Takhle mu můžete být skutečnou oporou. Některé věty ale určitě neříkejte, jinak budete za hlupáka
Slova jsou důležitá, ale činy často řeknou víc.
Foto: Unsplash+
Každý z nás občas prochází náročným obdobím. Ztráta motivace v práci, úzkosti nebo deprese dokážou člověka pořádně potrápit – a právě v takových chvílích nejvíc potřebujeme cítit, že v tom nejsme sami. Být druhému skutečnou oporou ale není jen o vyslovení pár povzbudivých frází. Je to komplexní proces, který vyžaduje citlivost, trpělivost a především opravdový zájem o partnera a jeho prožívání.
Pozorné naslouchání jako základ podpory
Když se partner svěří se svými problémy, první instinkt většiny z nás je okamžitě nabízet „zaručená a jednoduchá“ řešení. „Měl bys zkusit meditaci“ nebo „Proč si nenajdeš jinou práci?“ jsou sice dobře míněné rady, ale často se míjejí účinkem. Mnohem důležitější je vytvořit bezpečný prostor, kde může partner svoje pocity svobodně vyjádřit. Aktivní naslouchání znamená dávat najevo skutečný zájem – udržovat oční kontakt, přikyvovat, klást doplňující otázky. Místo okamžitého hledání řešení je lepší říct třeba: „To musí být opravdu těžké, řekni mi o tom víc.“
Není to vidět, ale hrozně to bolí. Duše je paralyzovaná a vy s tím musíte okamžitě něco dělat, než bude úplně zle
Proč se nejvíc bojíme toho, co nás dělá jedinečnými? Je potřeba radikální změna myšlení
Praktická podpora v každodenním životě
Slova jsou důležitá, ale činy často řeknou víc. Když partner prochází těžkým obdobím, i běžné denní povinnosti se můžou zdát jako nepřekonatelná hora. V takových chvílích pomůže převzít část praktických úkolů – uvařit večeři, postarat se o nákup nebo vyvenčit psa. Důležité je ale nedělat věci za partnera automaticky. Místo toho nabídněte konkrétní pomoc: „Chceš, abych dnes uvařil/a já?“ nebo „Můžu ti pomoct s přípravou té prezentace?“ Dáváte tím partnerovi možnost pomoc přijmout nebo odmítnout, což pomáhá udržet jeho pocit autonomie.
Hranice a péče o sebe sama
Touha být partnerovi oporou je přirozená, ale nesmíme při tom zapomínat na vlastní potřeby. Představte si to jako záchrannou masku v letadle – nejdřív si musíte nasadit svoji, teprve pak můžete pomoct ostatním. Vyčerpání a přetížení z dlouhodobé podpory partnera může vést k vlastním psychickým problémům. Je proto zásadní stanovit si zdravé hranice. Třeba si vyhradit čas na vlastní koníčky, setkání s přáteli nebo prostě chvíle o samotě. Partnerovi můžete říct: „Jsem tu pro tebe, ale potřebuju si taky občas odpočinout.“
Profesionální pomoc není selhání
Přestože je partnerská podpora nesmírně důležitá, některé problémy vyžadují odbornou pomoc. Pokud pozorujete, že se partnerův stav dlouhodobě nezlepšuje nebo se dokonce zhoršuje, je na místě citlivě otevřít téma návštěvy psychologa. Nejde o znak selhání nebo nedostatečné lásky – naopak, je to projev zodpovědnosti a péče. Můžete nabídnout, že partnera k terapeutovi doprovodíte nebo mu pomůžete najít vhodného odborníka.
Partner má těžké období? Takhle mu můžete být skutečnou oporou. Některé věty ale určitě neříkejte, jinak budete za hlupáka
Úřad zveřejnil, kolik berou učitelé. Pro někoho randál, ale celkově si meziročně pohoršili, tak jako všichni ostatní
V náročných obdobích je klíčové udržet rovnováhu mezi podporou partnera a péčí o sebe. Jen když budeme sami v psychické pohodě, můžeme být skutečnou oporou pro své blízké. Pamatujte, že být druhému oporou není sprint, ale maraton – vyžaduje to trpělivost, vytrvalost a především laskavost k sobě i k partnerovi.
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují
