Těžký kuřák a gambler Antonín Dvořák. Neřesti slavného skladatele odkrývá nová výstava
Národní muzeum svým návštěvníkům otevře novou výstavu s názvem Hříšné radosti Antonína Dvořáka, která představí tohoto známého skladatele v neznámém světle – jako člověka s běžnými vášněmi a hříšnými radostmi. Veřejná vernisáž proběhne 26. března od 18:00 hod. v Muzeu Antonína Dvořáka. Její součástí bude provedení originálního zhudebnění receptů z kuchařské knihy Terezie Liehmannové, Dvořákovy první lásky ze Zlonic, v podání pěveckého souboru Collegium 419 pod vedením Lukáše Vendla.
Dvořák byl náruživý kuřák, hráč karetní hry darda a milovník dobrého jídla (především české kuchyně). S přáteli navštěvoval pražské hostince a kavárny, „na pivo“ chodil například do hostince na Vysoké u Příbrami, kde měl své letní sídlo. Dardu hrával po večerech v kruhu rodiny a známých i v Americe, jak vzpomínal jeho americký přítel a průvodce Josef J. Kovařík. Nikdy nehráli o peníze, občas jen o sirky nebo knoflíky.
Milovník nezdravého jídla
Z českých jídel měl skladatel v mimořádné oblibě švestkové knedlíky, hovězí na šafránové omáčce nebo telecí řízek. Česká jídla si částečně dopřával i za pobytu v Americe. Během prvního roku chodila rodina na obědy do tzv. boarding house, kde se podávala místní kuchyně, jak píše Dvořák v dopise příteli Josefu Hlávkovi, „…polívka, maso pokaždé jiné, krocani, drůbež, moučná jídla, někdy i knedlíky a lívance (ale trochu jiné), kompot, sýr, káva, víno a pivo“.
Unikátní výstava v Národním muzeu přibližuje vztah TGM ke Svaté zemi
Kavárenský povaleč
Co se týče Dvořákovy záliby v kouření, upřednostňoval zejména dýmku, ale kouřil i doutníky a cigarety. Ty si dopřával doma pouze ve své pracovně. Také fajfku (na přání manželky Anny) kouřil jen v hospodách nebo venku na zahradě.
„Dvořák chodíval téměř denně do Pařížské kavárny naproti bytu Dvořákových v Žitné ulici. Často také zavítal do restaurace U Mahulíků v Myslíkově ulici, kde se scházela zábavná společnost hudebníků, jíž byl Dvořák ,protektorem‘. Do hostince U Zpěváčků v ulici Na Struze chodíval s kolegy na oblíbenou bramboračku po představení v Prozatímním divadle, kde působil v letech 1862–1871 v orchestru jako violista,“ upřesňuje kurátorka výstavy Veronika Vejvodová.
Originály Mnichovské a Pittsburské dohody budou poprvé v historii k vidění na území Česka
Výstava, která potrvá od 27. března tohoto roku až do začátku dubna roku 2019, představí předměty ze skladatelovy osobní pozůstalosti, které tyto jeho vášně dokumentují jako např. dýmky, kuřácké špičky, pouzdro na doutníky, karty, kuželky, kuchyňské nádobí z jeho vily na Vysoké u Příbrami nebo kuchařskou knihu Terezie Liehmannové, jeho spolužačky a první lásky ze Zlonic.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
