Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností
Werichova vila prošla v letech 2015 až 2017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových.
Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.
První zmínka o stavbě se datuje do roku 1580, ale podle některých výzkumů je dům ještě o něco starší. Dřevo použité na stavbu stropu v přízemí pochází dle dendrologického průzkumu ze stromů pokácených kolem roku 1510. A některé části sklepů jsou vyzděné způsobem, který byl běžný v pozdní gotice.
Základem dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z poloviny 17. století, kdy zde Holanďan Servác Engel zřídil koželužnu. V roce 1725 přešla budova do vlastnictví šlechtického rodu Nosticů a koželužna byla zrušena.
Prvním významným nájemníkem se stal v letech 1798 až 1803 český historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky Josef Dobrovský. Jeho stopu připomíná v blízkosti vily umístěný honosný pomník z roku 1891. Současnou podobu získala budova přestavbami v 19. století.
Po 1. světové válce přešel dům do vlastnictví státu. Mezi roky 1929 až 1941 v něm bydlel významný český historik umění a památkář Zdeněk Wirth. Nejslavnější éra ale přišla po konci 2. světové války, kdy se sem přistěhovali Jan Werich, Jiří Voskovec a Vladimír Holan.
U Werichů se setkávaly významné osobnosti kulturního i společenského života. Kdo dostal pozvánku, mohl mít jistotu, že něco znamená. Voskovec nakonec ve vile příliš dlouho nebydlel, protože už v roce 1948 emigroval do USA. Básník Holan se odstěhoval v roce 1968. Jedinými významnými obyvateli domu tak zůstali členové rodiny Jana Wericha, a to až do jeho smrti v roce 1980.
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují