Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách
Vyvěšením plakátu na budovu své radnice se k iniciativě připojila i MČ Praha 2.
Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.
Její autoři zveřejnili „Výzvu spoluobčanům, institucím a samosprávám k uctění památky doktorky Milady Horákové“. Smyslem je uspořádat několik aktivit, které připomenou veřejnosti nejen osud Milady Horákové, ale především její odvahu a postoje. Ty podle iniciátorů zůstávají důležitou inspirací dodnes.
„Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jako by z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat,“ říká Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace.
„Kromě samotné Výzvy budeme v pátek 26. června, tedy den před samotným výročím, prostřednictvím obecního rozhlasu několikrát denně vysílat audio koláž, která vznikla z autentických nahrávek soudního procesu a z dopisů, které Horáková napsala ve vězení před popravou své rodině,“ doplňuje Marek Vocel, ředitel Centra současného umění DOX, Marek Vocel.
Připojit se může každý
Na desítkách významných budov v Praze budou po dobu jednoho až dvou týdnů vyvěšeny velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem „Zavražděna komunisty“. Tyto bannery jako připomínka výročí budou vidět např. na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde Milada Horáková studovala, a také na budovách Národního muzea, Karolina, FAMU, Rudolfina či Veletržního paláce.
Prala se s gestapáky, pak ji popravili gilotinou. Na statečnou odbojářku se skoro zapomnělo
K aktivitě se může připojit každý občan, instituce, škola či radnice v celé zemi a může ve dnech před 27. 6. vyvěsit černý prapor na znamení uctění památky Milady Horákové i jako připomínku 70 let od justiční vraždy. Pro všechny, kdo se k Výzvě připojí, budou k dispozici vizuální podklady, plakáty a audio koláže určené k dalšímu šíření.
K podpoře myšlenky se již přihlásila řada osob i institucí, mezi nimi například Magistrát hlavního města Prahy a primátor Zdeněk Hřib, MČ Praha 2 a Praha 7, Dopravní podnik HMP, Univerzita Karlova a její rektor Tomáš Zima, Národní galerie, vydavatelství Vltava-Labe-Press, ČTK, spolek Korzo Národní, studio Soundsquare, Václav Dejčmar, Libor Winkler, Pavel Bouška, Aleš Klemperer, Pavel Štingl a řada dalších.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
