realitní trh
22. 1. 2019 • Ceny novostaveb v Praze dál rostou. Běžní lidé mohou na vlastní bydlení zapomenout • Ceny nových bytů v Praze stále rostou, i když tempo zdražování v posledním loňském čtvrtletí zpomalilo. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 97 233 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o 2,5 procenta.
8. 8. 2018 • Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
30. 7. 2018 • Krátkodobý pronájem bytu? Můžete na něm prodělat, varuje odborník • Vyděláte více a rychleji, láká platforma Airbnb majitele nemovitostí na vyšší zhodnocení jejich investic. Stále více lidí na to slyší a svůj byt tak k využití různým turistům nabízí stále více Čechů. Jen v Praze jich je prý už 20 tisíc. Nejen ve světle aktuálního zátahu, který na tyto poskytovatele krátkodobého ubytování udělala česká finanční správa, je nutné podívat se, zda je tento způsob využívání vlastního bytu opravdu tak výhodný. A opravdu se vyplatí každému? V prvé řadě musíme vzít v potaz, jaký typ bytu turisté prostřednictvím Airbnb hledají. Zdaleka nejvíce lidí míří do Prahy, ostatní regiony za ní v návštěvnosti výrazně zaostávají. Pokud už člověk ze zahraničí do českého hlavního města přijede, chce bydlet v centru dění. Určitě nebude za zábavou a poznáváním pražské historie dojíždět z okrajovějších částí Prahy. Z toho jasně plyne, že aby mohl majitel bytu o jeho pronajímání prostřednictvím Airbnb opravdu vážně uvažovat, musí ho mít v některé z turisticky atraktivních lokalit užšího centra. Pokud takový byt nevlastníte, na krátkodobé pronajímání rovnou zapomeňte. Pokud se lokalitou vlastního bytu trefujete do dlouhodobé preference zahraničních klientů, nemáte ani zdaleka vyhráno. Můžete sice vydělat více, než pokud byste měli dlouhodobého nájemníka, ale má to jeden velmi podstatný háček. Museli byste svůj byt pronajímat turistům nejlépe na sto procent, tedy každý den v měsíci. A to je problém. Pokud se podíváme na data ČSÚ, tak zjistíme, že zahraniční turista v Praze stráví průměrně 2,3 noci. To znamená, že pro plný výdělek je nutné ubytovat až 15 návštěv (hostů může být klidně výrazně více) za měsíc. Toto číslo je velmi obtížně dosažitelné i při skvělé lokalitě bytu, konkurenceschopně nastavené ceně i bezvadné propagaci. Nehledě na další vícenáklady, které to s sebou nese. [related-post id="10437"] Stejně jako v hotelu (kde však na to mají speciální personál) se o tyto hosty budete muset starat. Sice jim nebudete připravovat snídani nebo objednávat taxi, ale dalším povinnostem se nevyhnete. Začíná to už předáním klíčů při příjezdu a jejich převzetím při odjezdu. Jakmile jeden host odjede, budete muset vyměnit ložní prádlo či ručníky a také zkontrolovat celý byt. Doplnit základní hygienické prostředky a nejspíš i umýt nádobí a pořádně uklidit všechny místnosti. Při průměrném počtu přenocování toto budete muset dělat zhruba každý druhý den. Opravdu to při současném pracovním vytížení zvládnete? Existují sice služby, které tohle zařídí za vás, ale samozřejmě na úkor vašeho zisku. [related-post id="7751"] Přesné statistiky sice neexistují, ale zcela jistě spousta pronajímatelů také kalkuluje s tím, že z tohoto výdělku nebudou odvádět daně. Tato další (zdánlivá a nedoporučovaná) finanční výhoda nyní padá. Česká finanční správa získala údaje o lidech pronajímajících nemovitost přes Airbnb a bude po nich doplacení daně vymáhat. Na dani z příjmu a DPH to jen za Prahu prý činí přes 460 milionů korun ročně. Tolik podle vládní analýzy lidé vydělávající na krátkodobých pronájmech jen v hlavním městě neodvedou na daních každý rok. A je jen otázkou času, kdy se o svých 50 milionů korun z neodvedených turistických poplatků přihlásí také pražský magistrát. Tučné pokuty a vysoké zpětně vyměřené daně zcela jistě zprotiví tento typ využívání bytu mnohým majitelům. [related-post id="10347"] Kdo by si mohl naopak oddechnout, pokud zájem o Airbnb trochu opadne, jsou stávající vlastníci či nájemníci bytů sousedících s bytem pronajímaným turistům. Těm se totiž výrazně snížil komfort bydlení, protože krátkodobí turisti jsou často hluční i v nočních hodinách a zanechávají po sobě znečištěné společné prostory. Nehledě na stále se vylidňující centrum města, protože majitelé bytů se v minulosti pod vidinou očekávaného vyššího zisku z krátkodobého pronájmu často zbavovali původních dlouholetých nájemců. Ti se tak stěhovali do okrajovějších částí, které turisty příliš nelákají. [related-post id="11336"] Majitelé bytů by si proto měli velmi dobře rozmyslet a spočítat, jak budou svůj byt pronajímat. Zda podstoupí vyšší riziko krátkodobého pronájmu se všemi výše zmíněnými nepříjemnostmi, nebo dají přednost dlouhodobému solidnímu nájemníkovi. Zdánlivé výhody Airbnb totiž může velmi snadno vynahradit bezproblémový a pravidelně platící člověk bydlící v bytě mnoho let. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
31. 1. 2018 • Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.