jak se chránit před klíšťaty

31. 5. 2018 • Krvelačná klíšťata v Praze útočí! Jsou mimořádně aktivní. Jak s nimi správně zatočit? • Nádherné počasí v těchto dnech láká mnoho lidí k vycházkám do přírody. Kromě hezkého zážitku si ale můžete domů přinést i závažnou nemoc. Pražští hygienici vyzývají ke zvýšené obezřetnosti při pobytu v přírodě. Aktivita klíšťat je aktuálně nadprůměrná a riziko přisátí tím pádem velmi vysoké. Klíšťata mohou přenášet nejrůznější infekce na člověka, nejčastěji Lymeskou nemoc borreliózu a Klíšťovou encefalitidu. Obě nemoci se v nemalé míře vyskytují i mezi Pražany.  Výskyt encefalitidy meziročně stoupá (174 případů v roce 2017), počet nemocných borreliózou je nadále vysoký (62 případů v roce 2017). Jak se chránit? Do lesa si oblékejte dlouhé nohavice i rukávy – nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště líp odhalit. Vždy používejte repelent. Klíště po těle leze až několik desítek minut, než si najde vhodné místo k přisátí. Vždy po návratu z lesa důkladně prohlédněte celé tělo a klíště co nejdříve odstraňte. Oblast s přisátým klíštětem vydezinfikujte a poté vyviklejte. Existují komerčně vyráběné sady včetně pinzety k odstranění klíšťat, které lze zakoupit v lékárnách. [related-post id="10456"] Lymeská nemoc Způsobují ji bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V Česku je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů Lymeské nemoci. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická borreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a Lymeská nemoc tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borrelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. [related-post id="10666"] Klíšťová encefalitida V Česku postihne ročně přibližně 500–800 lidí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou není časté, může však probíhat pod obrazem závažné neuroinfekce a zejména u osob starších může dojít k nevratným neurologickým poškozením. Ojediněle dochází i k úmrtím. Onemocnění, ke kterým u nás dochází, jsou zbytečná, protože se jim dá předejít očkováním. Počet očkovaných je v Česku nízký na rozdíl od okolních zemí zejména Rakouska, kde je vyšší než 80% a výskyt onemocnění se zde výrazně snížil. Kromě zdravotních obtíží, které po prodělání onemocnění mohou nastat (bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy spánku, závratě), je třeba počítat u osob ekonomicky aktivních i se ztrátou na výdělku. Zdrojem nákazy jsou volně žijící savci (myšovití hlodavci i vysoká zvěř). Jedná se o nákazu s tzv. přírodní ohniskovostí, kdy člověk se nakazí v oblasti, kde mezi hlodavci i vysokou zvěří nákaza přetrvává, klíště se nakazí a nákazu může dále přenášet při sání na lidech i domácích mazlíčcích. Můžeme se pak nakazit při přisátí klíštěte, k nákaze však může dojít i v případě, pokud při odstraňování klíšťat domácím zvířatům lidé nepoužívají potřebné ochranné pomůcky. Infikovaná mohou být všechna stadia klíšťat tj. larvy, nymfy i dospělci.