děti

17. 10. 2018 • Nejoblíbenější dětská jména se nemění, přibývají ale nová neobvyklá • Češi dávají svým potomkům nejčastěji tradiční jména. Mezi dětmi narozenými v lednu letošního roku bylo opět nejvíce Jakubů a Elišek. Statistici ale zaznamenali i několik neobvyklých jmen. Křestní jména dětí narozených v lednu sleduje Český statistický úřad od roku 1999. „Nejoblíbenějšími dívčími jmény byly letos v lednu Eliška, Anna a Sofie. U chlapců to byl Jakub, Jan a Adam. Sofie i Adam jsou v první trojici poprvé v historii sledování,“ hodnotí letošní výsledky Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Na prvních třech místech se u chlapců od ledna 1999 vystřídalo pět různých jmen, u dívek to bylo deset. Například Tereza skončila letos pátá, nejhůř v historii sledování, Tomáš se podruhé za sebou nevešel na jedno z prvních třech míst. Kromě celkového vítězství bylo jméno Jakub nejoblíbenější i v krajích, a to v jedenácti z nich včetně Prahy. V Ústeckém a Jihočeském kraji zvítězil Jan, ve Zlínském Matyáš. V celkovém pořadí desátý Dominik byl v Karlovarském kraji první společně s Jakubem. U děvčat se na první místa dostalo šest různých jmen. Nejčastěji Eliška a Anna. Celkově šestá Karolína vyhrála v Karlovarském kraji, osmá Viktorie v Pardubickém. Ve Zlínském kraji vyhrála Kristýna, která v rámci celé ČR skončila na 10. místě. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13708"] „V lednu jsme zaznamenali i několik zajímavých a neobvyklých jmen. U chlapců například Albín, Gaston, Mikeš, Kaitonebo Ragnar. Z dívčích jmen bych uvedl Andělínu, Caitlín, Lujzu, Sibylu nebo Lily Hope,“ doplnil Tomáš Chrámecký z oddělení vnější komunikace ČSÚ. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13710,13713"] Mezi otci bylo nejvíc Janů, Petrů a Martinů. Matky se nejčastěji jmenovaly Lucie, Jana a Petra. Nejvíce párů, kterým se v lednu narodil potomek, byl Petr s Lucií. Ze statistik vyplývá, že dědění je výrazně častější u chlapců. Celkově má zděděné jméno 17,0 % synů a pouze 4,1 % dcer. U dívek jsou rodiče zase kreativnější. Od ledna 1999 se v první dvacítce nejoblíbenějších jmen vystřídalo 35 různých dívčích a 28 chlapeckých jmen.

11. 7. 2018 • Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.

18. 6. 2018 • V Motole se narodila čtyřčata. Rodiče čeká pořádný zápřah • V pondělí 11. června se ve FN Motol manželům Josefovi a Heleně narodila čtyřčata - Anežka (1400 g), Monika (1530 g), Klára (1450 g), a Ondřej (1660 g). „Rozhodnutí, kterou porodnici zvolit, nebylo vůbec těžké. Ve FN Motol jsme chtěli rodit nejen pro to, že tady přišel na svět už náš prvorozený syn Vojta a znali jsme skvělý přístup lékařů a sestřiček, ale i z toho důvodu, že pokud by došlo k nějakým nenadálým komplikacím, má motolská nemocnice tzv. vše pod jednou střechou a bylo by o naše děti určitě výborně postaráno,“ říká tatínek Josef. Celý porod proběhl bez komplikací, maminka i všechny čtyři děti jsou v pořádku. V péči zdravotníků zůstanou pravděpodobně ještě několik týdnů. Republiková rarita Podle statistik se jedná o dvaadvacátá čtyřčata od roku 1950 a první za posledních 15 let. V roce 1974 byly zaznamenány celkem čtyři takové porody. Po dvou čtyřčatech se narodilo v letech 1959, 1987 a 2001. Od roku 2013 má Česko také svá první paterčata. [gallery size="full" columns="1" ids="11081,11082,11083,11084"]