Český statistický úřad
14. 8. 2020 • Česko čeká sčítání lidu. Otázek bude méně, za nevyplnění hrozí pokuta • Za sedm měsíců odstartuje zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii. Probíhat bude primárně přes internet. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září ale Český statistický úřad (ČSÚ) provede zkušební sčítání.
27. 4. 2020 • Česko v číslech. Bezplatná publikace shrnuje náš každodenní život • Český statistický úřad (ČSÚ) vydal publikaci s názvem Česko v číslech, popisující demografický, sociální a ekonomický vývoj České republiky, včetně hlavního města Prahy. Kniha je rozčleněná do 28 tematických kapitol. Na 150 stranách čtenářům nabízí infografiky, kartogramy a krátké shrnující texty. V elektronické verzi je kniha dostupná zdarma.
15. 4. 2020 • Růst HDP podpořila loni hlavně spotřeba domácností • Meziroční tempo hospodářského růstu v průběhu celého roku 2019 zpomalovalo. Celkově se hrubý domácí produkt loni zvýšil o 2,5 %. Domácí spotřeba přitom tvořila stabilní pilíř růstu. Pokračující navyšování mezd se ale promítalo do cenového vývoje, zejména u služeb. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
28. 3. 2020 • Internet používá drtivá většina obyvatel Česka • Internet v roce 2019 používalo již 81 % Čechů starších 16 let, chytrý telefon pak 70 % z nich. Téměř všichni patnáctiletí pak mají doma přístup k internetu a mohou používat mobilní telefon. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
10. 3. 2020 • Problémy s financemi má čím dál méně českých domácností • Spolu se vzestupem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s příjmy. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou za rok 2019 činí 10,1 %. Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech, které provedl Český statistický úřad.
20. 2. 2020 • Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.
29. 1. 2019 • „Dobrý den, jak se vám žije?“ Tazatelé možná zazvoní i u vás doma • Český statistický úřad (ČSÚ) již po patnácté spouští pravidelné každoroční šetření o příjmech a životních podmínkách obyvatel Česka. Letos proběhne v období od 2. února do 26. května. Tazatelé po celé republice osobně navštíví téměř 11,5 tisíce domácností s cílem získat aktuální údaje k posouzení jejich ekonomické a sociální situace.
29. 11. 2018 • Věkové složení obyvatel Česka se do konce století výrazně promění, předpovídají statistici • 10,527 milionu. Tolik obyvatel bude mít Česká republika v roce 2101. Téměř 30 % z nich budou senioři ve věku 65 a více let. Průměrný věk se zvýší ze současných 42,2 na 47,4 roku. Počet zemřelých bude pravidelně převyšovat počet živě narozených dětí a poměr osob v ekonomicky aktivním věku a v kategoriích 0–19 a 65 a více let bude takřka vyrovnaný. Prognózu zveřejnil Český statistický úřad.
4. 6. 2018 • Průměrná mzda v Praze už se blíží ke 40 tisícům. Kdo bere nejvíc? • Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % na 30 265 Kč, což je nejvíc za posledních deset let. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální výsledky ukazují, že v prvním letošním čtvrtletí byly na trhu práce překonány hodnoty z roku 2008, kdy se ekonomice rekordně dařilo. Stejně jako dnes byla nízká nezaměstnanost a velký počet volných pracovních míst. V rámci vývoje mezi lety 2007 a 2017 se proměnil celý pracovní trh i struktura zaměstnanců, uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 % za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 %. Nejpomaleji, konkrétně o 23 %, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví.“ K nejlépe placeným profesím nyní patří řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé společností. Jejich mzdy přesahovaly v prvním kvartálu 60tisícovou mediánovou úroveň. K nejhůře odměňovaným profesím se řadí pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky mají i prodavači, pekaři a cukráři. [related-post id="10807"] V Praze se vydělává nejvíc Mzdové rozdíly mezi kraji se stírají, potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ: „Nejvyšší výdělky mají Pražané. V prvním čtvrtletí to bylo 38 436 korun. V hlavním městě však roste průměrná mzda výrazně pomaleji než v ostatních krajích, zejména v posledních letech. Nejrychleji se aktuálně zvýšila v Karlovarském kraji.“ Na mzdovém vrcholu jsou v rámci kariéry lidé ve věku od 30 do 34 let. Jejich mediánová mzda, tj. mzda prostředního zaměstnance, byla vloni na úrovni 28 335 korun. Nejnižší výdělky v zaměstnání měli lidé ve věku do 19 let, kteří jsou obvykle méně kvalifikovaní. Výplaty se v posledním desetiletí výrazně zvyšovaly u lidí starších 65 let, což souvisí s prodlužováním pracovního života. „Stále také patříme k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byl mzdový medián v roce 2007 o 27 % vyšší u mužů než u žen. Nyní je to o 21 %,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
