Srdeční selhání se týká stovek tisíc Čechů. A po pandemii jich bude ještě víc, očekávají lékaři

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu jsou rizikové faktory srdečního selhání. Toto onemocnění se týká stále většího počtu lidí v Česku. Podle odborníků se již blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou.

„I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi nimi právě srdečnímu selhání,“ říká prof. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. LF UK a předseda České kardiologické společnosti.

Glifloziny zabírají

Léčba srdečního selhání je dnes postavena na moderních lécích, jejichž portfolio se neustále rozšiřuje.

„Naším cílem je však mimo jiné i prevence. Ta má za cíl snížit výskyt hlavních příčin srdečního selhání, jakými jsou vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční daná často akumulací mnoha rizikových faktorů počínaje obezitou, vysokou hladinovou cholesterolu, hypertenzí a diabetem mellitem,“ popisuje prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., vedoucí lékař Centra srdečního selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice.

„Za mimořádný úspěch lze například u diabetiků považovat v posledních letech dokázaný preventivní vliv gliflozinů, které efektivně brání rozvoji srdečního selhání vyžadujícího hospitalizaci. A jak se nedávno ukázalo, jsou tyto léky dokonce vhodné i v samotné terapii selhání, a to překvapivě i u nemocných bez diabetu,“ dodává prof. Bělohlávek, který byl národním koordinátorem jedné ze studií prokazující příznivé účinky gliflozinů.

Čtěte také…
Nejstarší ženy světa prozradily tajemství dlouhověkosti

Léčba vyžaduje týmovou práci

Léčba srdečního selhání podáváním léků ani zdaleka nekončí. Moderní vyšetřovací i léčebné metody vyžadují týmovou práci mnoha odborníků, lékařů, sester a techniků.

První rok své existence má za sebou unikátní Centrum srdečního selhání ve Fakultní poliklinice VFN. Lékařům se zde podařilo vybudovat fungující komplex diagnostických a léčebných strategií, které významným způsobem zlepšují péči o vysoce rizikové nemocné.

Komplexní péče zahrnuje nejen tradiční ambulantní kontroly kardiologem, ale i léčbu akutních zhoršení, podporu vyškolenými sestrami, psychologickou, nutriční a rehabilitační péči a v případě nutnosti i zajištění sociální podpory.

Čtěte také…
Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje

Nemocných bude přibývat

Význam center srdečního selhání může v budoucnosti zásadně narůstat. Lékaři se totiž obávají, že srdečně-cévní onemocnění budou po odeznění pandemie covid-19 stoupat. Příčinou bude nejen zanedbaná prevence, ale i zhoršení socioekonomické situace.

„Mezi výkonem hospodářství a kardiovaskulárními chorobami je těsný vztah, pokud země zchudne, budeme čelit epidemii srdečních chorob. Ta může být umocněna i ztrátou možnosti sportování, kulturního vyžití a zvýšením sedavého způsobu života během pandemie. Bude vyžadovat velké úsilí, abychom této hrozbě společně zabránili,“ dodává prof. Aleš Linhart.

Příznaky srdečního selhání

• Dušnost (i v leže)
• Únava
• Otoky kotníků, nohou a břicha
• Ztráta chuti k jídlu
• Náhlý vzestup hmotnosti
• Zrychlené bušení srdce

Čtěte také…
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu