Skleník Fata Morgana prochází další proměnou. Hotovo bude v březnu
Botanická zahrada hl. m. Prahy využila dočasného uzavření skleníku Fata Morgana a pokračuje v obnově jeho expozic. V současnosti probíhají práce poblíž tropického jezera v prostřední části. Vznikají zde umělé epifytní kmeny, které poslouží k prezentaci vzácných tropických rostlin z nížinného deštného pralesa. Aby byl vzhled betonových kmenů co nejpřirozenější, přizvala zahrada k jejich návrhu výtvarníky. Jedná se o už šestou podobnou stavbu ve vnitřním prostoru skleníku Fata Morgana. Její kompletní dokončení je plánováno na konec března tohoto roku.
Součástí expozic skleníku Fata Morgana jsou již od jeho otevření v roce 2004 umělé kmeny, které slouží k prezentaci epifytních rostlin, jež v tropických oblastech rostou přichycené na větvích vysoko v korunách stromů.
„Stav těchto kmenů se postupem času a vlivem klimatických podmínek stal nevyhovujícím, proto jsme přistoupili k jejich postupné obnově. Od roku 2016 vzniklo uvnitř skleníku Fata Morgana již pět nových betonových kmenů a zároveň došlo k úpravě expozic v chlazené části. Při tvorbě vycházíme z dobrých zkušeností s konstrukcí tvořenou ocelovou výztuží a stříkaným betonem. Finální úpravy pak probíhají dle výtvarných návrhů inspirovaných reálnými přírodními kmeny. Důležitá je pro nás autentičnost, což se nám nutno říci daří, jelikož někdy i sami odborníci, kteří skleník navštíví, váhají, zda jde o objekt umělý, nebo pocházející z přírody,“ uvedl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
První takový epifytní kmen vznikl v expozici nížinného deštného lesa už v roce 2016. Postupně k němu pak přibyly čtyři další. Důležitou vlastností těchto konstrukcí je nejen jejich vyšší odolnost, ale i autentický vzhled.
„Aktuálně budujeme kmeny ve svahu u tropických jezer. Současně s nimi vzniknou i doprovodné truhlíky a nové provozní obslužné lávky pro potřebnou údržbu rostlin. Aby kmeny ve výsledku působily přirozeně, provádějí tuto stavbu výtvarníci MgA. Kryštof Krejča a MgA. Roman Hudziec ve spolupráci se specializovanými stavebními firmami řešícími betonové konstrukce v extrémních podmínkách. Ocelovou kostru kmene pokrývá modifikovaný beton, ten následně výtvarníci upraví speciálními technikami do finální podoby připomínající skutečný kmen,“ vysvětluje Václav Jůzko, vedoucí stavebního oddělení.
Šikmo ležící kmeny budou po svém dokončení sloužit k prezentaci exotických tropických epifytních rostlin. Jedna větev je pak směrována přímo nad hlavy návštěvníků, takže ještě před příchodem k jezírku na ně čeká zážitek z blízkosti epifytů. Základem dosadeb budou tři rostlinné skupiny: bromélie, anturia a kapradiny. Ty doplní vybrané druhy orchidejí a jedinečný cykas Zamia pseudoparasitica, jediný epifytně rostoucí cykas světa, pocházející z Panamy.
„Nepřehlédnutelná bude jistě statná bromélie jménem Brocchinia micrantha, kterou před třiceti lety sbíral pod stolovými horami Venezuely velmi slavný botanik, profesor Rauh. Díky štědrosti botanické zahrady v Heidelbergu jsme jednu ze dvou rostlin získali právě my do naší expozice. Když tento druh kvete, má jeho květenství až osmimetrovou výšku, ale v Evropě nejspíš dosud nikdy nekvetl,“ říká Vlastik Rybka, vedoucí odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Stavební práce ve skleníku probíhají velmi ohleduplně k okolní zeleni. Na svém místě tak mohly zůstat cenné druhy, jako je například Piper fimbriulatum, pepř nabízející své řapíkové dutiny mravencům, nebo nádherná liána podražec Aristolochia cauliflora, která kvete ze svého bizarního kmínku hned vedle svařované nové konstrukce. V blízké budoucnosti se ve skleníku Fata Morgana plánuje také rekonstrukce technologií a dalšího vybavení.
Skleník Fata Morgana
- Slavnostně se otevřel v červnu roku 2004
- Rozloha expozice je 1 800 m²
- Ročně si jej prohlédne okolo 100 000 návštěvníků
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
