Kdo by to byl řekl. Budoucnost českých silnic možná nebude tak děravá, jak jsme byli doposud zvyklí. Mnoho odborníků z oboru nyní upírá své naděje k převratné technologii, která by mohla způsobit revoluci v údržbě vozovek. A není divu. Vždyť jen v České republice padnou ročně na opravu silnic astronomické částky.
Představte si, že by se silnice dokázaly opravovat samy, podobně jako se hojí škrábnutí na kůži. Zní to jako sci-fi? Právě tento sen by se mohl brzy stát skutečností. Britští vědci přišli s něčím, co by mohlo navždy změnit způsob, jakým přemýšlíme o údržbě silnic.
Zázračný materiál z odpadků
Tým výzkumníků ze Swansea University a King’s College v Londýně vyvinul prototyp „samohojivého“ asfaltu. A pozor, nejde o žádný drahý zázrak z laboratoře. Základem má být běžný odpad z biomasy, tedy něco, čeho máme všude habaděj.
Jak to vlastně funguje
Nový typ asfaltu využívá chytrý systém, který dokáže reagovat na poškození podobně jako lidská kůže. Když se objeví prasklina, materiál ji začne automaticky „hojit“. Francisco Martin-Martinez z King’s College to přirovnává k přírodním procesům, které inspirovaly celý výzkum.
Šokující čísla o českých silnicích
A teď fakta, která vás možná překvapí. Podle údajů Nejvyššího kontrolního úřadu spolkly opravy a údržba silnic první třídy v letech 2018-2023 neuvěřitelných 62,5 miliardy korun. Přesto zůstala třetina těchto silnic v žalostném stavu.
Celkové roční výdaje na údržbu všech silnic v České republice dosahují asi 11 miliard korun, z čehož jen na silnice II. a III. třídy padne přibližně 800 milionů, jak uvádí Stavební server. I když po mírných zimách silničáři občas ušetří, jsou náklady na jarní opravy stále astronomické.
Budoucnost bez výtluků?
Řešení je tedy nyní na dosah ruky. Údajně teď stačí „jen“ sehnat investory. Jose Norambuena-Contreras, hlavní autor výzkumu, zdůrazňuje, že nejde pouze o pohodlnější jízdu. Nový materiál by měl být také ekologičtější a snížit celkové emise spojené s neustálými opravami.