Praha má plán důstojného umírání. Vznikne lůžkový hospic pro děti
Přestože devět z deseti lidí si podle výzkumů přeje zemřít doma, téměř dvě třetiny Pražanů umírají v nemocnicích. Radní Milena Johnová chce proto změnit podobu péče o lidi na konci života. Společně s odborníky z praxe připravila plán důstojného umírání pro příštích pět let. Hlavní město tak například začne zjišťovat přání umírajících, navýší kapacity služeb, aby se k paliativní péči dostala většina umírajících, podpoří neformální pečující nebo připraví zřízení lůžkového hospice pro děti.
„Většina Pražanů dnes umírá v nemocnicích a za okolností, které nejsou přiměřené úrovni poznatků současné medicíny a moderní sociální péče. Lepší provázení během posledních dnů přitom potřebují umírající i pozůstalí, aby se dokázali se smrtí blízkého člověka lépe vyrovnat. Díky špičkovým expertům jsme dali dohromady detailní plán, jak podobu umírání v Praze změnit. Chci, aby měl každý Pražan možnost prožít své poslední dny důstojně, v klidu, bez bolesti a tak, jak si bude sám přát,“ řekla radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.
Umírající lidé prozradili, čeho ve svém životě nejvíce litují
Expertní tým vyšel z první analýzy paliativní péče v Praze. Z 12 tisíc lidí, kteří v hlavním městě každý rok zemřou, téměř dvě třetiny umírají v nemocnicích. Doma zemře v Praze jen čtvrtina lidí, což je pod mezikrajovým průměrem, a 1,5 % lidí zemře v hospici.
Specializovanou paliativní péči potřebuje v závěru života 20 až 30 % lidí, dnes se k ní ale v Praze dostane jen méně než 10 % pacientů. Do pěti let chce hlavní město navýšením kapacity lůžek umět zajistit specializovanou péči pro tři čtvrtiny umírajících, a to do 48 hodin.
Pro umírající bez potřeby specializované péče pak Praha plánuje zlepšit podporu neformálních pečujících, nejčastěji příbuzných. Těm by měli být k ruce při náročném úkolu poskytovatelé obecné paliativní péče, jako jsou praktičtí lékaři, domovy pro seniory či agentury domácí zdravotní péče. U těchto pracovníků chce Praha navýšit kompetence, aby nemuseli jako dnes pacienty odesílat na akutní lůžka nebo do hospiců.
Jedním z dalších úkolů plánu je získat pro Prahu experta/koordinátora, který by propojoval celou síť paliativní péče. Do konce letošního roku by také měla být připravena strategie vzniku lůžkového hospice pro děti.
Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce
Členka expertní skupiny a primářka Domácího hospice Cesta domů Irena Závadová k tomu dodává: „Za jednoho ze dvou pražských poskytovatelů domácí specializované paliativní péče, který poskytuje zdravotní služby s dostupností lékaře a sestry 24 hodin denně 7 dní v týdnu, mohu konstatovat, že rozvoj paliativní péče v nemocnicích je velmi znát na prudce narůstajícím počtu žadatelů jak o domácí hospic, tak o návštěvní službu ambulance paliativní medicíny. Paliativní péče rozhodně začíná v nemocnici – zde se nemocný a jeho nejbližší dozvídají, že onemocnění je závažné, že pravděpodobně zkrátí život nemocného a u části nemocných, že se se toto vše odehraje v krátkém časovém horizontu, řádově týdnů. Zavádění včasné paliativní péče, kterou nově vzniklá koncepce podporuje, má tedy reálnou šanci na zvýšení povědomosti odborné i laické veřejnosti o možnosti hospicové péče v závěru života.“
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
