Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu
V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.
„Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj,“ stojí na posledních řádcích dopisu, který doktorka Horáková napsala před 70 lety.
K zatčení Milady Horákové došlo 27. září 1949. Veřejný „politický“ proces s ní a jejími dvanácti kolegy probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován komunisty po vzoru sovětských procesů ve 30. letech.
Milada Horáková byla na základě vylhaných obvinění odsouzena k smrti a oběšena na dvoře pankrácké věznice časně ráno 27. června 1950. Nepomohly ani žádosti o milost u prezidenta Gottwalda od řady světových osobností jako byl Albert Einstein nebo Winston Churchill.
Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách
Kromě vystavené části dopisu byl na fasádu Historické budovy Národního muzea zavěšen portrét připomínající zločin, který byl na Miladě Horákové před 70 lety spáchán. Národní muzeum se tak stejně jako řada dalších institucí připojilo k iniciativě „Milada 70: Zavražděna komunisty“.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
