Nejúspěšnější TV pořad měl 5 miliónů diváků. Peoplemetry měří sledovanost už 22 let
V neděli 12. října 1997 večer seděla více než polovina obyvatel Česka před televizními obrazovkami. Krátce před 20. hodinou většina z nich netrpělivě očekávala, kdy už „to“ konečně začne. A pak se objevila zpěvačka Lucie Bílá, ovšem tentokrát v poněkud netradiční roli moderátorky.
Vydatná reklamní kampaň se soukromé stanici Nova vyplatila. Jak se zjistilo druhý den, estrádní pořad Miss desetiletí (na CSFD.cz je dnes ohodnocen mizernými 19 procenty) zcela ovládl éter. V jednu stejnou chvíli ho sledovalo přesně 4,727 milionů diváků starších 15 let, což zhruba 80 % všech lidí, který v daný moment byli u obrazovek. A protože se dívaly i děti, celkový počet diváků byl bez několika tisíc rovných pět miliónů. Žádný jiný pořad tento rekord dosud nepřekonal.
Tyto velmi přesné údaje vypovídají mnohé o vkusu českých diváků na konci tisíciletí a v budoucnu proto jistě poslouží i historikům. Nebylo by je ale možné získat bez tzv. peoplemetrů – přístrojů určených pro elektronické měření sledovanosti. V Česku se tento systém začal používat přesně před 22 lety.
Historie měření
Televizní vysílání se celosvětově rozšířilo ve 40. letech minulého století, zejména pak po druhé světové válce. Zpočátku vlastnili televizor jen bohatí, ale to se začalo rychle měnit. Například v USA vzrostl počet majitelů televizí již v roce 1947 na jeden milion a o rok později zde byl poprvé zaveden systém kabelové televize.
První televizní reklama byla odvysílána americkou stanicí NBC už v roce 1941. A právě zadavatelé inzerce chtěli mít přehled o tom, ke kolika lidem se jejich sdělení dostalo. Začala se proto měřit televizní sledovanost. Zpočátku šlo pouze o běžný socio-demografický dotazníkový průzkum. Respondenti byli buď dotazováni telefonicky, nebo si vedli tzv. „divácké deníčky“. U nás se tímto způsobem zjišťovala sledovanost až do roku 1997.
Modré světlo z mobilu a televize zhoršuje spánek a způsobuje řadu zdravotních problémů
Ale už v roce 1949 (přesně před 70 lety) přišel Američan Arthur Charles Nielsen s měřícím přístrojem, který sledoval aktivitu televizoru – kdy byl zapnutý a na jaký kanál byl naladěn. Nielsen nainstaloval zařízení do 1100 domácností. Získaný vzorek divácké obce byl dostatečně reprezentativní, aby umožňoval generalizaci ratingů na celou americkou společnost.
První skutečné peoplemetry představila na konci sedmdesátých let firma Audits of Great Britain. V roce 1984 se začaly začaly používat ve Velké Británii a Itálii. Od respondentů bylo vyžadováno, aby se přihlašovali a odhlašovali, kdykoliv začnou nebo přestanou televizi sledovat.
Peoplemetry v Česku
Od 90. let minulého století se začala měřit sledovanost televize elektronicky za použití peoplemetrů ve většině vyspělých zemích. Česá republika se připojila 2. června 1997. Ze začátku se televizní kanály identifikovaly podle svojí vysílací frekvence, ale později byla tato technologie nahrazena vyspělejšími a sofistikovanějšími systémy na bázi kódování (značkování) vysílaného obsahu.
V současné době je nejrozšířenější metodou tzv. audiomatching, neboli porovnání zvukových stop. I přesto, že všechny významné společnosti na poli měření sledovanosti televize vyvinuly alternativní osobní měřidla, takzvané „fixní“ peoplemetry stále zůstávají základní stavební jednotkou téměř všech měření televizní sledovanosti na světě.
Pokud jste nikdy neměli to štěstí a výzkumná společnost si vaši rodinu na měření nevybrala, nemusíte být smutní. Historické peoplemetry i jejich modernější verze si můžete na vlastní oči prohlédnout v Národním technickém muzeu v Praze, které je do svých sbírek zařadilo coby svědectví o významu a vlivu televize na společnost ve 20. a 21. století.
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují
