Něco vím a brzy to povím, slibuje tajemný Jaroslav Flegr
Foto: Wikimedia Commons, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/" target="_blank">CC-BY-SA</a>
Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr již několik měsíců na sociálních sítích komentuje situaci kolem koronavirové pandemie. Část lidí mu za jeho názory tleská, další by byli nejraději, kdyby mlčel.
Pro někoho jsou názory Jaroslava Flegra kontroverzní. Před vypuknutím druhé vlny epidemie v Česku dokázal poměrně přesně předpovědět počáteční vývoj. Pak ale napsal, že v Česku bude umírat na covid-19 tisíc lidí denně, což se nestalo. Část veřejnosti ho proto začala osočovat ze zbytečného strašení.
V pondělí odpoledne se Jaroslav Flegr na Facebooku ozval znovu. „Heč, já něco vím, já něco vím a do středy nikomu nepovím,“ píše v úvodu svého příspěvku a pokračuje: „Cest, jak potlačit epidemií je několik. Některé bolí – třeba celostátní lockdown. Musí být dostatečně přísný, aby snížil reprodukční číslo viru co nejníže pod jedničku a zároveň dostatečně dlouhý, aby během něho vyklesal počet nemocných na dostatečně nízké hodnoty. Po jeho rozvolnění se reprodukční číslo, a později i počty denně infikovaných pacientů, vrátí na původní hodnoty.“
Druhou možností je podle Jaroslava Flegra plošné jednorázové testování obyvatelstva. „Je logisticky náročné, neboť musí proběhnout v jeden okamžik, musí se ho dobrovolně (nebo jako na Slovensku „dobrovolně“) zúčastnit co největší část obyvatelstva, a to přednostně ta část, která žije aktivním životem a nejvíce šíří nákazu. V Česku, kde je dnes důvěra v státní instituce mizivá, hrozí, že by se akce proměnila ve frašku a obří tunel na veřejné prostředky.“
Jako třetí možnost Flegr uvádí poctivé a důkladné trasování nakažených a jejich kontaktů: „To je sice nejlevnější a při nízké intenzitě epidemie i nejúčinnější, vyžaduje však fungující a státní hygienu, tedy něco, co jsme měli naposledy snad před 20 lety. Proto je nyní zcela mimo možnosti Česka.“
V závěru svého příspěvku je Jaroslav Flegr velmi tajemný: „Existuje však i čtvrtá možnost. Jedná se o… Pokračování zítra.“ Dále příspěvek pokračuje už jen protikovidovým dvanácterem, které známý profesor umisťuje pod každý svůj text. Nezbývá tedy nic jiného než čekat, s čím přijde.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
