Mražení potravin má svá pravidla. Některé do mrazáku vůbec nepatří
Mražené potraviny nám usnadňují život už téměř jedno století. Přesně před 90 lety s nimi přišel přírodovědec Clarence Birdseye z amerického městečka Springfield ve státe Massachusetts. Do té doby se potraviny uchovávaly převážně zavařováním do skla nebo do konzerv, případně sušením.
Birdseye objevil, že nejlepších výsledků v chuti a kvalitě potravin dosáhne prudkým zmrazením na velmi nízkou teplotu kolem minus 50 stupňů Celsia. Na nápad s uchováním mražených potravin přišel náhodou, když rybařil v Kanadě s domorodými Eskymáky. Ti chytají ryby v extrémně nízký teplotách a takové ryby po vytažení z vody prakticky ihned zmrznou. Clarence Birdseye zjistil, že znovu rozmrazené ryby chutnají skoro tak dobře jako čerstvé a nápad s mraženými potraviny byl na světě.
Postupně začal nabízet mražený hrášek, kukuřici, mrkev nebo špenát i různé druhy ovoce, později přidal ústřice. Novinka ale zákazníky příliš nenadchla. Lidé byli zpočátku vůči mraženým potravinám nedůvěřiví a první Birdseyeova firma zbankrotovala.
Dařit se mu začalo až ve třicátých letech, kdy na vynálezu mražených potravin konečně zbohatl. Jejich rozšíření významně pomohla i druhá světová válka, kdy bylo v obchodech málo konzerv a lidé tak začali nakupovat právě mražené potraviny.
Opravdovému rozmachu mražených potravin pak v 50. a 60. letech napomohla televize. Lidé začali měnit svůj životní styl a hledali jídlo, které se dá rychle připravit. Své samozřejmě sehrálo i rozšíření mikrovlnné trouby.
Zásady správného mražení
Mražené potraviny si zachovávají dobrou kvalitu po dlouhý čas, jejich uchování a následné zpracování má však přesná pravidla, a pokud je porušíme, můžeme si způsobit závažné zdravotní problémy.
Především platí, že již zakoupené mražené potraviny musíme co nejdříve dostat do domácího mrazáku. Takové potraviny musíme až do jejich použití uchovat při teplotě –18 °C. Již jednou rozmrazené potraviny nikdy nezmrazujte znovu! Pokud se vám mražená potravina cestou ze supermarketu rozmrazí, musíte ji už bohužel rovnou zpracovat. Mráz sice zastaví množení bakterií, ty se ale nezničí. Při rozmrznutí se opět rozmnoží a s narušenou strukturou potraviny po rozmrazení se množí i mnohem rychleji.
Pokud rozmrazujete maso, vždy jej rozmrazujte pozvolna v chladničce a to v nejnižší polici, podložené hlubokou nádobou. Vytékající tekutina z masa nám může znehodnotit další potraviny. Pokud naopak maso zamrazujete, pak je nutné jej rozdělit do menších částí a nechat je zmrazit co nejrychleji. Pokud maso krájíte na plátky, pak je třeba každý plátek proložit fólií.
Všechny potraviny před mražením dobře uzavřete a snažte se, aby okolo nich bylo co nejméně vzduchu. Čím menší porce mrazíte, tím lépe, potravina se rychleji promrazí až k jádru. Myslete také na to, jaké množství potravin mrazíte. Je určitě lepší si zamrazit malé porce bylinek, které budete poté přidávat postupně do polévek, než velký sáček, který budete vyndávat často z mrazničky a z něj odebírat. Taková potravina se ničí.
Potraviny si také označte datem, kdy jste je zamrazili. Obecně se tvrdí, že potraviny vydrží v domácím mrazáku až 18 měsíců. To ale neplatí vždy. Například tučné maso bychom měli spotřebovat do dvou měsíců, bylinky do šesti měsíců. Nejdéle v mrazáku vydrží jahody nebo hrášek.
A co do mrazničky vůbec nepatří? Především je to měkké pečivo, to po rozmrazení začne plesnivět v řádu několika hodin. Stejné je to s měkkými knedlíky. Takové potraviny musí být ihned po vyndání z mrazničky zpracovány a zbytky raději vyhoďte. Do mrazničky také nepatří uvařená rýže, v té se po rozmrazení mohou množit mikroorganismy mimořádně rychle.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
