Češi si v poslední době všímají, že některé opravy v jejich městech a vesnicích jsou jako přes kopírák. Navenek to vypadá, že se něco děje, ale výsledek často nestojí za nic. A teď se ukazuje, že to není jen pocit pár nespokojených obyvatel.
Stále více občanů si uvědomuje, že ne každá rekonstrukce musí nutně znamenat zlepšení. Někdy je to spíš jako házet peníze do černé díry. A právě proto se do věci vložil Nejvyšší kontrolní úřad, který odhalil šokující zjištění.
Kontroloři v posledních měsících pečlivě procházejí hospodaření s veřejnými prostředky. A jejich zjištění jsou více než znepokojivá. Ukazuje se, že systém dotací má vážné trhliny, které umožňují neefektivní využívání peněz daňových poplatníků.
Stále více měst a obcí spoléhá na dotace místo vlastního financování. A právě tento trend vede k paradoxní situaci – rekonstruují se i komunikace, které to vlastně nepotřebují, zatímco skutečně problematická místa zůstávají bez oprav.
Devět a půl miliardy na chodníky. Výsledek rozpačitý
V letech 2014 až 2023 putovalo na výstavbu a rekonstrukce komunikací pro pěší ohromujících 9,5 miliardy korun. Cílem bylo zvýšit bezpečnost chodců a zajistit bezbariérový přístup. Realita je však značně odlišná.
„Bezpečnost a bezbariérovost chodníků je samozřejmě důležitá. Podmínky podpory ale dostatečně nemotivují příjemce k jejímu účelnému a hospodárnému využití. Výše příspěvku od státu a EU se pohybuje na úrovni 85 % až 95 %,“ uvedl člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.
Systémové selhání na všech úrovních
Kontrola odhalila závažná pochybení. Ministerstvo dopravy ani Ministerstvo pro místní rozvoj nemají přehled o dosažených výsledcích. Kontrola vybudovaných projektů prakticky neexistuje. A co je ještě horší – téměř tři čtvrtiny z kontrolovaných 23 projektů vykazovaly vážné nedostatky.
Nové chodníky často zarůstají vegetací, slouží jako parkoviště a především – nezajišťují bezpečné přecházení osobám se sníženou schopností orientace. Některé obce dokonce deklarovaly rekonstrukce, přestože šlo pouze o běžné opravy, na které dotace vůbec neměly být použity.
Případ, který vyráží dech
Nejkřiklavějším případem je projekt za téměř šest milionů korun z let 2014-2015. Příjemce dotace dokázal šestnáctkrát prodloužit lhůtu pro předložení závěrečného vyhodnocení. Zprávu předložil až v červnu 2024, kdy probíhala kontrola NKÚ. Po devíti letech tak projekt stále není vyhodnocen, přestože stav chodníků v obci se sice zlepšil, ale bezpečnost chodců se významně nezvýšila.