Když si rodina nerozumí: Generační propast a jak ji překlenout

Máma vám neustále vyčítá, že jste se odstěhovali moc daleko. Táta už deset let neschvaluje vaši kariérní volbu. A babička? Ta nejspíš nikdy nepochopí, proč se nechcete vdávat nebo ženit. Poznáváte tyhle situace? Snad v každé rodině to občas skřípe. Jenže někdy až moc.

Generační propast není mýtus

Pavle je třicet, pracuje jako grafička na volné noze a žije spokojeně se svým přítelem v pronajatém pražském bytě. Její rodiče ale nechápou, proč si nevzali hypotéku a nekoupili vlastní byt, nebo ještě lépe domek za Prahou. „Vždyť pronájem jsou vyhozené peníze,“ říkají. Pavla jim marně vysvětluje, že flexibilita je pro ni s přítelem mnohem důležitější než vlastnictví nemovitosti. A tak se hádají. Znovu a znovu.

Tohle je klasický příklad generačního nedorozumění. Rodiče vyrůstali v době, kdy vlastní bydlení bylo vrcholem životního úspěchu. Pavla žije v éře, kdy je důležitější mít možnost rychle změnit práci nebo město. Obzvlášť když možnosti pořízení vlastního bydlení jsou v dnešní době spíš z říše pohádek. Ani jedna strana není nutně v právu – jen mají jiné hodnoty a priority.

Emoce v rodině? Žhavé uhlíky

Kdyby šlo jen o sousedy nebo kolegy v práci, asi by nám bylo jedno, co si myslí o našem životním stylu. Jenže tohle je rodina. Blízcí lidé, na kterých nám záleží. A proto to bolí víc.

Honza vystudoval práva, ale rozhodl se stát učitelem na základce. Jeho otec, úspěšný advokát, to nese jako osobní prohru. Při každém setkání Honzovi připomíná, kolik by mohl vydělávat v advokátní kanceláři. Honza ví, že to táta myslí dobře. Chce pro něj to nejlepší. Ale stejně ho to štve a zraňuje.

Minulost nás dohání

Rodinná nedorozumění mají ještě jednu zákeřnou vlastnost – mají tendenci se hromadit. Nevyřešené konflikty z minulosti se vrací jako bumerang a komplikují vztahy v současnosti.

Marka například pořád štve, jak mu rodiče v pubertě zakázali jít na uměleckou školu. I když už je dávno dospělý a úspěšný grafik, nedokáže se přes to přenést. Při každém rodinném setkání je napjatý a podrážděný, aniž by vlastně věděl proč. Jeho rodiče zase nechápou, proč se jim syn odcizil.

Komunikace není jen mluvení

Řešení? Zní to jednoduše – komunikace. Jenže pozor, komunikace není jen o tom mluvit o problémech a pocitech. Je to z velké části také umění naslouchat. A to je něco, co nám často nejde.

Jana zažila šok, když jí devatenáctiletá dcera Tereza oznámila, že se chce nechat potetovat. Okamžitě vybuchla: „To nepřipadá v úvahu! Co si o tobě lidi pomyslí?“ Tereza se urazila a odešla do svého pokoje. Kdyby Jana místo okamžité reakce chvíli poslouchala, možná by zjistila, že tetování má pro Terezu hlubší význam. Třeba je to symbol překonání těžkého období v jejím životě.

Cesta z bludiště nedorozumění

Tak jak z toho ven? Recept je jednoduchý, ale ne snadný. Chce to hodně trpělivosti, empatie a ochoty ke kompromisu. Od všech zúčastněných.

Zkuste se na chvíli vžít do kůže toho druhého. Proč vaše máma tolik lpí na tradičních hodnotách? Možná proto, že jí v životě poskytly stabilitu a jistotu. Proč váš syn odmítá jít ve vašich stopách? Třeba proto, že chce najít vlastní cestu, ne jen kopírovat tu vaši.

A hlavně – mluvte spolu. Upřímně a otevřeně. Bez výčitek a obviňování. Možná zjistíte, že vaše rozdíly nejsou tak nepřekonatelné, jak se zdálo. A i když se neshodnete, aspoň si budete rozumět.

Rodinná nedorozumění nikdy úplně nezmizí. Koneckonců, každý jsme jiný. Ale můžeme se naučit je zvládat tak, aby nás nerozdělovala, ale naopak sbližovala. Protože rodina, i když občas skřípe, je to nejcennější, co máme.

Čtěte také…
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují