Jak vypadá dvouzrnka, len nebo bér vlašský? Polní plodiny si můžete prohlédnout na střeše muzea
Zemědělské plodiny na střeše muzea.
Přes dvě desítky zemědělských plodin vyseli na střeše Národního zemědělského muzea v Praze na Letné vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se i s méně známými rostlinami českých polí. Políčko bude využíváno i pro lektorské programy. Pěstování zkomplikovali kromě výkyvů počasí i ptáci, kteří vyzobávali semínka.
Ukázky zemědělských plodin na muzejní střeše jsou zlomkem široké škály rostlin, které lidé pěstují nebo dříve pěstovali pro svou obživu, jako krmivo pro hospodářská zvířata či jako průmyslovou surovinu. Většina polních plodin vysetých na střeše muzea je vhodná pro pěstování v klimatických podmínkách České republiky.
Muzejníci se při výsadbě potýkali s podobnými problémy jako ostatní pěstitelé v Česku. Část úrody jim nejprve vyzobali ptáci, část nevzešla kvůli výkyvům počasí. V současné chvíli však políčko prospívá a k vidění jsou dvě desítky rostlin. Ukázky různých typů zemědělských plodin ukazují základní principy jejich střídání na poli (osevní postupy), i to, jak se mění struktura pěstování zemědělských plodin s ohledem na možnosti jejich uplatnění.
K vidění jsou tu rostliny, jako je dvouzrnka či len, které se na našem území pěstovaly dříve a dnes už se jejich pěstování ekonomicky nevyplácí, i ty, jejichž potenciál se může teprve uplatnit při klimatických změnách. Na hrachu, bobu či vojtěšce je možné návštěvníkům názorně vysvětlit, jak lze jejich pěstováním zlepšovat kvalitu zemědělské půdy, u jiných (brambory, kukuřice) přiblížit, jak vzniká půdní eroze. Od letošního září muzeum využije oseté pole mimo jiné také v rámci lektorských programů pro školní kolektivy.
„Jsme rádi, že díky kolegům z Výzkumného ústavu rostlinné výroby můžeme návštěvníkům přiblížit polní plodiny, které dnes děti a mnohdy ani dospělí neznají. Navíc fakt, že jsou k vidění na políčku na střeše funkcionalistické památky uprostřed Prahy, je sám o sobě unikátní,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.
Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957
Odborným partnerem projektu Zemědělské plodiny na střeše muzea je Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., jehož pracovníci poskytují muzejníkům odborné konzultace, vybrali a dodali vhodná osiva a provádějí dohled nad prosperitou pěstovaných rostlin. Společný projekt, jehož cílem je přiblížit návštěvníkům muzea základní principy zemědělského hospodaření, potrvá do roku 2020.
„Dnes již lidé v naší zemi nemají tak úzký vztah k zemědělství jako dřív a spíše vnímají činnost zemědělců negativně – často z neznalosti. Chceme změnit tento pohled a společně s Národním zemědělským muzeem všem návštěvníkům představit krásu a pestrost plodin, které do naší krajiny patřily, patří, i ty, které budeme v krajině vídat v budoucnu,“ říká ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jiban Kumar.
Na poli na střeše Národního zemědělského muzea jsou k vidění například pšenice setá, pšenice dvouzrnka, oves setý, ječmen setý, hrách setý, bob obecný, sója luštinatá, brambor hlíznatý, řepa cukrová, tolice vojtěška, pohanka setá, řepka olejka, len setý, konopí seté, slunečnice roční, kukuřice setá, proso seté, bér vlašský, amarant.
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují
