Jak přežít střet s cholerikem? Někdy je lepší ho úplně vypustit ze života
Foto: Unsplash
Představte si, že jdete po obyčejné ulici a najednou se před vámi zničehonic objeví a vybuchne sopka. Zhruba tak nějak se cítí lidé, kteří se setkají s cholerickým výbuchem. Lidé s výbušnou a impulzivní povahou dokáží během okamžiku proměnit klidnou situaci v bouři emocí. Jak se v takovém prostředí pohybovat, aniž byste se spálili?
Anatomie cholerického výbuchu
Cholerický výstup často přichází jako blesk z čistého nebe. Zdánlivě nevinná poznámka nebo situace může spustit lavinu křiku, obviňování a agresivního chování. Petr, učitel na střední škole, popisuje svou zkušenost s cholerickou kolegyní: „Stačilo, abych navrhl drobnou změnu v rozvrhu, a ona vybuchla. Křičela, že ji všichni sabotují a že si to nenechá líbit. Bylo to, jako by někdo otočil vypínačem – z klidné osoby se stala zuřící fúrie.“
Cholerické výbuchy nejsou omezeny jen na pracoviště. V rodinném prostředí mohou být dokonce intenzivnější. Marie, matka dvou dětí, vypráví o svém otci: „Táta dokázal vyletět kvůli maličkostem. Jednou jsem omylem rozbila skleničku a on se tak rozčílil, že hodil talíř o zeď. Trvalo hodiny, než se uklidnil.“
Strategie pro přežití v blízkosti cholerika
Jak tedy jednat s choleriky, aniž byste sami vybuchli nebo se zcela zhroutili? Klíčem je kombinace empatie, asertivity a pevných hranic. Když se setkáte s cholerickým výbuchem, zachovejte klid. Mluvte klidným, tichým hlasem – to často pomáhá snížit intenzitu emocí. Nepouštějte se do argumentace, místo toho uznejte pocity druhé osoby, aniž byste nutně souhlasili s jejich chováním.
V pracovním prostředí je důležité dokumentovat cholerické incidenty, zejména pokud jde o nadřízeného. Helena, HR manažerka, radí: „Zapisujte si datum, čas a svědky těchto výbuchů. Pokud se situace vyhrotí, budete mít důkazy pro případné disciplinární řízení.“
V osobních vztazích je situace složitější. Partnerství s cholerikem může být emočně vyčerpávající. Pavel, který byl deset let ženatý s cholerickou ženou, říká: „Naučil jsem se rozpoznávat první známky blížícího se výbuchu. Když jsem viděl, že se schyluje k bouřce, snažil jsem se odvést pozornost nebo změnit téma. Někdy to fungovalo, jindy ne. Ale hlavně jsem se naučil, že její výbuchy nejsou moje chyba.“
Kdy říct dost
Přestože empatie a porozumění jsou důležité, existuje hranice toho, co by člověk měl tolerovat. Chronické cholerické chování může mít vážný dopad na vaše mentální zdraví. Je naprosto v pořádku – a často nezbytné – omezit kontakt s lidmi, kteří neustále vybuchují.
Jitka, psycholožka specializující se na vztahové poradenství, to shrnuje takto: „Není vaší povinností být něčím hromosvodem. Pokud vám vztah s cholerickým člověkem přináší více bolesti než radosti, je čas přehodnotit jeho místo ve vašem životě.“
Pamatujte, že i cholerici mohou pracovat na svém chování. Pokud jsou ochotni vyhledat odbornou pomoc a aktivně pracovat na zvládání svých emocí, může se situace zlepšit. Ale změna musí vycházet především od nich.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
