Exotika v zimě. Odhalte tajemství nočního pralesa ve skleníku Fata Morgana!
Sníte uprostřed zimy o exotice, ale nemáte možnost cestovat tisíce kilometrů do Brazílie, Vietnamu či Ekvádoru? Nevadí, trojská botanická zahrada vám alespoň část vašich snů splní díky procházce noční džunglí.
Tajemné zvuky žab, omamná vůně květin, atmosféra setmělého pralesa, tento jedinečný zážitek vás čeká během speciálních komentovaných prohlídek skleníku Fata Morgana. Tlumené nasvícení skleníku přiblíží reálný zážitek nočního pralesa. Večerní provázení se konají od 12. ledna do 24. března, v lednu vždy v pátek od 18.00, v únoru v pátek a v sobotu od 18.00 a v březnu v pátek a v sobotu od 18.50. Místo na prohlídkách je nutné si rezervovat předem na webu Botanické zahrady.
Procházet se tropickým deštným lesem v noci, to se podaří jen málokomu. Skleník Fata Morgana vám tento zážitek umožní, aniž byste museli cestovat tisíce kilometrů. „Večerní prohlídky jsou u našich návštěvníků velmi oblíbené. Zvlášť velký zájem je o ty, které probíhají v době konání výstavy orchidejí. Každou zimu si skleník Fata Morgana po setmění prohlédne více než jeden a půl tisíce návštěvníků,“ říká Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Džungle v noci
Zatím co se venkovní středoevropská příroda v zimních měsících ukládá ke spánku, ve skleníku Fata Morgana v tomto období bují život z rovníkových pralesů i mlžných hor. Zeleň vzrostlých stromů a kapradin doplňují kvetoucí begonie, orchideje a další tropické rostliny.
Během večerních provázení mají návštěvníci jedinečnou možnost obdivovat vůně květů lákajících své opylovače – noční motýly. K takovým rostlinám patří i hymenokalisy, vlhkomilné druhy z močálů a okolí říčních ramen Střední a Jižní Ameriky. Jejich květy mají bílou barvu, která je pro denní hmyz nezajímavá. Po setmění se z nich ale uvolňuje výrazná vůně, díky níž je noční motýl bezpečně najde. Pyl, který se mu zachytí na těle a na křídlech, pak přenáší z květu na květ.
Jedinečným zážitkem nočního provázení je i hlasité „kvákání“ tropických žabek druhu bezblanka skleníková (Eleutherodactylus planirostris).
„Jedná se o malé nenápadné žabky pocházející z Kuby, Baham a Kajmanských ostrovů. Jsou zajímavé hlavně svým velice hlasitým nočním projevem. Další jejich zvláštností je, že se z jejich vajíček líhnou rovnou malé žabičky veliké asi jako čočka,“ říká Martin Dvořák, kurátor tropických rostlin.
Dospělá žába není delší než tři centimetry, velmi dobře skáče a většinu života tráví na stromech a vyšších keřích, podobně jako naše rosnička. Návštěvníci ji během provázení sice nejspíše neuvidí, ale její hlasité pískání připomínající autoalarm jistě nepřeslechnou.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
