Emoční závislost. Jak se vymanit z toxických vztahů a najít cestu k sobě

Touha po blízkosti a lásce patří k základním lidským potřebám. Někdy ale tato přirozená touha přeroste v emoční závislost, která nám brání žít spokojený a naplněný život. Jak rozpoznat hranici mezi zdravou náklonností a destruktivní závislostí? A hlavně – jak z bludného kruhu emoční závislosti vystoupit?

Když se láska promění v past

Emoční závislost se často maskuje za romantickou oddanost. Typickým příznakem je neustálá potřeba ujištění o lásce partnera, neschopnost trávit čas o samotě nebo přehnané reakce na partnerovu nedostupnost. Mnoho lidí například kontroluje mobilní telefon každých pár minut a propadá panice, když partner delší dobu neodepisuje na zprávy. Další častý projev je přizpůsobování vlastních plánů a zájmů druhému člověku až do té míry, že ztrácíme vlastní identitu.

Čtěte také…
Syndrom hodného dítěte. Cesta od věčného uspokojování druhých k vlastní autenticitě

Kořeny emoční závislosti často sahají do dětství a souvisí s nejistým attachmentem (citová vazba) nebo traumatickými zážitky. Paradoxně právě lidé, kteří v dětství nezažili bezpečnou vazbu s rodiči, mají v dospělosti tendenci lpět na partnerovi s přehnanou intenzitou. Strach ze ztráty a opuštění je tak silný, že brání vytvoření zdravého a vyváženého vztahu.

Cesta k vnitřní svobodě

Prvním krokem k překonání emoční závislosti je uvědomění si vlastní hodnoty nezávisle na druhých. Často pomáhá pravidelně se věnovat aktivitám, které nám přinášejí radost a pocit, že jsme v nich dobří. Může jít o sport, uměleckou tvorbu nebo třeba péči o zahradu. Důležité je postupně rozšiřovat okruh činností, které zvládáme výhradně sami a dobře se u nich cítíme.

Klíčové je také posilování vztahů s přáteli a rodinou mimo partnerský vztah. Lidé v emoční závislosti často zanedbávají ostatní vztahy, což jen prohlubuje jejich izolaci a závislost na partnerovi. Pravidelné setkávání s přáteli, sdílení radostí i starostí s více lidmi pomáhá budovat zdravou sociální offline síť.

Čtěte také…
Andělé mezi námi. Proč někteří zasvětí život pomáhání druhým?

Budování zdravých hranic

Zdravý vztah stojí na respektu k osobním hranicím obou partnerů. V praxi to znamená umět říct ne, když nám něco nevyhovuje, a respektovat, když partner potřebuje čas pro sebe. Například si můžeme stanovit pravidelný „den pro sebe“, kdy se každý věnuje vlastním zájmům. Ze svých zkušeností doporučuji, aby to nebyl pevně daný ten v týdnu, ale abychom tento den realizovali po domluvě s partnerem nebo partnerkou dle aktuálních potřeb a situace.

Součástí budování zdravých hranic je i práce s úzkostí, kterou samostatnost zpočátku vyvolává. Pomáhá uvědomit si, že dočasné oddělení od partnera neznamená konec vztahu. Naopak – prostor pro individualitu vztah většinou posílí a obohatí o nové podněty a zážitky, které do něj můžeme přinést.

Čtěte také…
Češi jsou nadšení. I letos ušetří o Vánocích peníze. Prodejce cenu nezvýšil