Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím
Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.
Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.
Narodila v roce 1886 v Plzni jako Růžena Machová a už od dětství se věnovala divadlu. V roce 1909 se stala členkou vinohradského divadla, kde vytrvala až do roku 1948. První zkušenosti s natáčením získala už v éře němého filmu – v roce 1914 si zahrála v krátkometrážní komedii Noční děs.
Od nástupu zvukových filmů ve třicátých letech až do května 1945 účinkovala ve více než šedesáti snímcích. Jejími nejčastějšími rolemi byly nejrůznější ubreptané dámy z lepší společnosti, semetriky, ale i tetinky a matinky, které se buď snaží zabránit sňatku svých dětí, nebo je naopak chtějí dovléct k oltáři co možná nejdříve.
Život zahalený tajemstvím
Zatímco mnohým jiným prvorepublikovým hvězdám se nevyhýbaly nejrůznější skandály a excesy, Růžena Šlemrová si své soukromí pečlivě střežila. A nebo nejspíš jen nežila tak bohémským životem, jako některé mladší kolegyně.
Jejím manželem byl Robert Šlemr, člen správní rady společnosti A-B, která vlastnila filmové ateliéry v Hostivaři. Bydleli na Vinohradech a dovolenou každoročně trávili v Silači na Slovensku. Přestože šlo tedy nejspíš o harmonické soužití, děti nikdy neměli.
Kariéru ukončila po válce
Růžena Šlemrová už zůstane v dějinách českého filmu navždy zapsaná jako velmi výrazná představitelka vedlejších rolí. Jedinou hlavní roli si zahrála v roce 1939 ve filmu Paní Morálka kráčí městem, kde ale svým skvělým výkonem zcela zastínila ostatní herecké kolegy.
Pamatovat si ji už navždy budeme třeba jako paní Šmalfusovou z Mužů v ofsajdu, paní Muknšnáblovou z Otce Kondelíka a ženicha Vejvary nebo třeba paní Kahounovou z Valentina Dobrotivého.
I po válce si zahrála v několika filmech. Objevila se například po boku Jaroslava Marvana v komedii Dovolená s Andělem (1952). Její poslední Muž v povětří (1955) byl zároveň i předposledním filmem legendárního Vlasty Buriana. Zemřela v roce 1962 ve věku 75 let.