Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák?
Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.
„Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.
Ludvík Svoboda byl poprvé zvolen prezidentem 30. března 1968 po abdikaci Antonína Novotného. V roce 1973 ho do funkce zvolili podruhé, a to i přesto, že rok předtím utrpěl mozkovou příhodu. Zdravotní komplikace ale neustávaly a v roce 1974 prezidenta postihl infarkt a několik mrtvic. Bylo jasné, že svůj úřad již nemůže vykonávat.
Dle některých historiků a publicistů Svoboda lpěl na své funkci a nechtěl rezignovat. Podle vzpomínek dcery Zoe Svobodové-Klusákové ale sám generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák nechtěl Svobodovu dobrovolnou abdikaci schválit. Argumentovat měl údajně tím, že není jasné, kdo by mohl být Svobodovým nástupcem. A také prý tvrdil, že veřejnost není na změnu prezidenta připravena a přijala by ji s nedůvěrou.
Husák se do historie několikrát předtím (ale i potom) zapsal jako cílevědomý kariérista a všehoschopný intrikář. Je tedy možné, že z jeho strany šlo v o čirý kalkul. Nepřijetím Svobodovy abdikace mohl získat čas na dojednání podpory k vlastnímu zvolení. Této tezi by nahrával sled dalších událostí.
Prezidentské funkční období Ludvíka Svobody, hrdiny 2. světové války, bylo předčasně ukončeno na základě zmíněného ústavního zákona 28. května 1975. Už o den později se ve Vladislavském sále Pražského hradu konala volba nového prezidenta a Husák složil Ústavou ČSSR předepsaný slib.
Zbytek života prožil Ludvík Svoboda s manželkou Irenou v Praze–Břevnově v rodinné vilce, kterou společně vlastnili ještě před výkonem prezidentské funkce. Zemřel 20. září 1979 po sérii dalších mrtvic a mozkových příhod.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
