Citáty Malého prince, které pochopíme až jako dospělí
Moudrost roste s věkem, ale můžeme se o ní poučit dopředu.
Malý princ vyšel poprvé v roce 1943. Jeden ze skvostů světové literatury napsal francouzský dobrodruh a spisovatel Antoine de Saint-Exupéry. Pro mnohé lidi je tato kniha jakousi příručkou pro život.
Podívejte se na výběr nejzásadnějších myšlenek, které stojí za to si připomínat každý den.
1. Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.
Vždy důvěřujte především svému srdci. To vždycky přesně vycítí pravou podstatu věcí. Spoléhat pouze na rozum se často nemusí úplně vyplatit.
2. Osamělí jsme i mezi lidmi.
Člověku někdy může být smutno, i když má kolem sebe zástupy přátel. Ne vždy od lidí dostáváme to, co zrovna potřebujeme. Každá lidská duše tak může být opuštěným ostrovem.
3. Je třeba žádat od každého jen to, co může dát.
Vyžadovat po druhých něco, čeho mají sami málo, není správné. Stejně tak my můžeme dávat pouze to, čeho máme nadbytek.
4. Je mnohem nesnadnější soudit sám sebe než někoho jiného.
Být upřímný sám k sobě je jedna z nejtěžších disciplín. Nahlížet na druhé a dávat jim rady je mnohem jednodušší. Sami sobě ale většinou poradit nedokážeme.
5. Řeč je pramenem nedorozumění.
Slova nikdy nedokážou přesně vystihnout, jak se cítí duše. Když se snažíme vyjádřit naše pocity řečí, nemusí to druhá strana úplně přesně pochopit. Je proto dobré vážit slov.
6. Nikdy nejsme spokojeni tam, kde jsme.
Stará známá pravda. Dostanete se v životě někam, kde jste chtěli vždycky být, ale najednou zjistíte, že byste byli raději někde úplně jinde. Je proto dobré si více vážit aktuální pozice. Stejně za chvíli budete zase na jiném místě.
7. Jedině děti vědí, co hledají.
Dospělí tak dlouho něco v životě hledají, že časem úplně zapomenou, co to vlastně bylo. Děti ale mají v tomto ohledu velkou výhodu. Jdou si neochvějně za svým cílem.
8. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.
Dobře si rozmyslete, koho berete do svého života. Navždy totiž vstoupíte do jeho osudu, a to znamená, že jste zodpovědní za to, abyste mu neublížili.
9. Pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže ta důležitá.
Pokud někomu nebo něčemu věnujete čas, roste hodnota. Čas je totiž to nejvzácnjší, co máme. Už nikdy ho víc nedostaneme.
10. Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde.
Občas se stane, že člověk v životě sejde z cesty a zabloudí. I tento nepříjemný zážitek může být ale užitečný v budoucnu. Do cíle dojdete s více zkušenostmi, než kdybyste nikdy žádnou chybu neudělali. A nesmíme zapomínat, že i cesta je cíl.
11. Pro lásku lidé netrpí. Trpí pro pocit vlastnictví, který je opakem lásky.
V lásce se většinou trápíme proto, že žárlíme. Žárlivost ale není láska. Opravdový hluboký cit si neklade žádné podmínky, natož aby se snažil si milovanou osobu přivlastňovat a mít ji pouze pro sebe.
12. Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.
Dospělí lidé často zapomínají na svá mladá léta, což jim může v mnoha ohledem komplikovat život. A často také nemají dost pochopení pro děti, čímž naopak komplikují život právě jim.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
