Být lakomý a sobecký se finančně vůbec nevyplácí, zjistil výzkum
Lakomci, sobci a škudlilové se ve společnosti netěší příliš velké oblibě. Všeobecně se ale předpokládá, že tito lidé díky své chamtivosti ušetří spoustu peněz, takže jsou tím pádem materiálně lépe zajištění. Nejnovější zjištění ale tento mýtus vyvrací.
Dosud provedené vědecké výzkumy zabývající se lidskou spoluprací a jejím vývojem stále jednoznačně neodpověděly na otázku, proč se ve společnosti vyskytují jedinci se sklony k sobectví a chamtivosti. Člověk je od přírody nastaven jako společenský tvor. Díky spolupráci ve skupině nejen přežil, ale stal se dominantním živočišným druhem na planetě.
Motivaci sobeckých lidí dnes již poměrně dobře dokáží vysvětlit psychologové. Nabízí se ale otázka, zda je takové chování pro danou osobu výhodné. Výzkum profesora aplikované matematiky Kimma Erikssona ze Stockholmské univerzity jasně říká, že není.
Matematik analyzoval dostupná data z několika různých výzkumných panelů – např. General Social Survey, European Social Survey, U.K. Household Longitudinal Study nebo Panel Study of Income Dynamics. Celkem tak získal údaje od 60 tisíc respondentů.
Sobci se mají hůř
Ukázalo se, že prosiciální lidé, kteří například věnují svůj čas charitativní činnosti a dobrovolnictví, nebo třeba nabízejí své místo ve veřejné dopravě starším, mají mnohem vyšší příjmy a pořizují si více dětí než ti, kteří takový zájem o druhé neprojevují.
Podobný výsledek vyšel jak z průřezových, tak i z tzv. longitudinálních analzýz. To znamená, že i ti, kteří v určitý okamžik byli velkorysí, ale děti ani vysoké příjmy neměli, si v budoucnu pořídili nadprůměrně velkou rodinu a vydělávali více peněz.
„Nezištnost pomáhá nejen budovat silnější sociální vztahy, ale je prospěšná i v mnoha dalších ohledech. Zbývá už jen zjistit, jak celý mechanismus funguje, na to totiž naše data odpovědět nedokážou,“ říká profesor Eriksson.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
