Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let
Foto: Unsplash
Australský kontinent už od konce předminulého století decimují přemnožení králíci. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun.
Jak dokládá následující článek z dobových novin, řešení problému se hledalo už v roce 1893. Ani v roce 2021 se ale dosud nepodařilo přemnoženou králičí populaci výrazněji zredukovat. A jak to vlastně celé začalo?
Králíci v Austrálii
Asi po deset let vede Austrálie boj proti králíkům, kteří zaplavili její pastviska a při tomto boji člověk přese všechno úsilí dosud není vítězem. Tato zvířata přivezl roku 1862 jistý mr. Austin, aby jimi dodal větší rozmanitosti své honitbě. Roku 1871 byla jim ještě zákonem přiznána doba šetření, ale již tři léta později vzrostl jich počet tak ohromně, že bylo nutno pomýšlet na jich hubení.
Vláda vypsala prémii na kůži každého uloveného králíka, ale tento plán vymyšlený u zeleného stolu osvědčil se ve skutečnosti dobrým prostředkem podporovat rozmnožení těchto zvířat. Trappeři (kočující lovci) odebrali se do krajin nejvíce postižených, pobili na rychlo velký počet zvířat, ale nevyhubili je.
Pak přeložili svoji činnost do sousední výnosnější krajiny, kdežto králíci, kteří zůstali na živu, starali se o nové potomstvo na vybraném místě. Ba trapperové nosili sami s sebou v pytlech březí králice, aby nasadili králíky tam, kde ještě nebyli. Někteří trappeři dostali 200, ba i 400 shillingů týdně za ulovené králíky.
V obci Cohar musila býti dne 28. ledna 1892 bohoslužba zastavena, poněvadž zápach hnijících zdechlých králíků činil pobyt ve chrámě nemožným. Byly činěny již nejpodivnější návrhy a částečně i provedeny, ale vyhubení králíků tím nedocíleno. Množství králíků neubývá.
Ohražení pozemků ploty z ostnitého drátu poskytuje sice jakous ochranu proti invasi hrozných těch hlodavců, avšak náklad je tak značný, že majitelé a nájemci přicházejí tím na mizinu, také zakládání nádržek s otrávenou vodou nemělo valného úspěchu, jakkoli tím pohubeno nesčislné množství zvířat. Nyní činí se pokus s Pasteurovými bacilly tyfu králičího, jež ostatním zvířatům jsou neškodny a účinkují toliko na krysy a králíky.
– Národní listy, 21. 6. 1893. Autor neuveden.
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují
