Originály Mnichovské a Pittsburské dohody budou poprvé v historii k vidění na území Česka
Fotografie z průběhu Mnichovských jednání – zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii.
Poprvé v historii bude v České a Slovenské republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály zásadní roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel.
Národnímu muzeu a Slovenskému národnímu muzeu se za pomoci Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva kultury SR podařilo získat souhlas Spolkové republiky Německo, Spojených států amerických a Francie se zapůjčením originálů Mnichovské dohody, Pittsburské dohody, československých ratifikací smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, Vídeňské arbitráže a tzv. Protokolu Hácha – Hitler.
Jedná se o mimořádný diplomatický úspěch. Všechny dokumenty budou prezentovány v Bratislavě i v Praze na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě, kterou připravují národní muzea obou zemí u příležitosti 100. výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků.
Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty
Unikátní výstavní projekt
Národní muzeum a Slovenské národní muzeum k 100. výročí založení Československa společně připravují jedinečný výstavní projekt mapující dějiny společného státu a osudových okamžiků životů jeho obyvatel. Výstava bude prezentována na Bratislavském hradě od 26. dubna do 9. září 2018. Následně se v Praze stane první výstavou v nově zrekonstruované Historické budově Národního muzea. Ta bude veřejnosti zpřístupněna symbolicky v den výročí vzniku Československého státu 28. října 2018. Na výstavě bude vedle řady jiných unikátních předmětů a archiválií představen i mimořádný soubor zahraničních dokumentů, které jako celek nikdy nebyly v Čechách ani na Slovensku k vidění.
Fenomenální diplomatický úspěch
„Jedná se o fantastický mezinárodní úspěch. Takto rozsáhlý soubor klíčových dokumentů k moderním českým a slovenským dějinám nemělo Národní muzeum ještě nikdy šanci vystavovat. Jedná se jistě o úžasné obohacení připravované Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a krásný dárek Národnímu muzeu k jeho 200. narozeninám. Rád bych na tomto místě poděkoval kolegům z Německa, Francie i USA a samozřejmě i ze Slovenska za jejich vstřícnost a pomoc,“ říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.
Bombardování Prahy nepřežily stovky lidí. Byla to chyba Spojenců, nebo záměr?
Radost má i Slovenské národní muzeum
„Získať na výstavu tak dôležité a ikonické predmety, ako sa podarilo Slovenskému národnému múzeu v Bratislave a Národnímu muzeu v Prahe, je možné považovať určite za veľký úspech. Na základe týchto dokumentov vznikali a zanikali štáty, milióny obyvateľov sa v jednej chvíli stáli obyvateľmi iných štátov, a žiaľ na niektorých mali aj fatálne dôsledky. Výstava o dejinách Československa bude určite obohatená a návštevník bude môcť na vlastné oči vidieť dokumenty, o ktorých sa tak často hovorí. Treba však povedať, že tento muzejný úspech by nebol možný bez pomoci, ochoty a podpory, a aj lobingu našich partnerov na Slovensku, Čechách, Francúzsku, Nemecku a USA. Naozaj im všetkým úprimne ďakujeme,“ dodává Branislav Panis, generální ředitel Slovenského národního muzea.
Seznam zapůjčených dokumentů
Pittsburská dohoda
Dohoda, kterou 31. května 1918 (přestože je na dokumentu datum 30. května 1918) v americkém Pittsburghu podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval. Základem dohody byl souhlas výše zmíněných stran se spojením Čechů a Slováků v budoucím společném státě. V rámci dohody mělo mít Slovensko samostatnou státní správu, parlament a soudnictví. Jedná se o klíčový dokument pro vznik společného státu Čechů a Slováků.
Ratifikační smlouvy z Versailles, Saint-Germain a Trianonu
Tři exempláře smluv versailleského systému, kterými zástupci Československa přijímají jejich výsledky. Každá z ratifikačních smluv obsahuje výsledek dohod s poraženými státy, tzn. s Německem (Versailleská smlouva), Rakouskem (Smlouva ze Saint-Germain) a Maďarskem (Trianon), které svým podpisem ratifikují Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš.
Mnichovská dohoda
Dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově zástupci Německa (Adolf Hitler), Itálie (Benito Mussollini), Francie (Édouard Daladier) a Velké Británie (Neville Chamberlain) a jejím obsahem je dohoda těchto mocností o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Ve svých dodatcích diktuje Československu i odstoupení části území Polsku a Maďarsku. Československo nebylo k projednávání ani podpisu této dohody přizváno.
Vídeňská arbitráž
Výsledek jednání o maďarsko-československé hranici, které probíhalo do 2. listopadu 1938 ve vídeňském Belvederu. Protokol podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarska a Československa. Československo muselo odstoupit značná území jižního a východního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Arbitráže byly vyvolány jako důsledek mnichovské dohody.
Protokol Hácha – Hitler
Originál dokumentu podepsaného v Berlíně 15. března 1939, na jehož základě prezident Československa (Emil Hácha) a ministr zahraničí (František Chvalkovský) dávají osud území a obyvatelstva Čech a Moravy pod ochranu Německé říše a zajišťují, že okupace českého území proběhne bez odporu místního obyvatelstva a armády. Za Německo protokol podepsal ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Prezident Hácha podepsal dokument až po dlouhém tvrdém nátlaku a vyhrožování ze strany Adolfa Hitlera a dalších nacistických představitelů. Několik hodin poté německá armáda obsadila území Čech, Moravy a Slezska. Emil Hácha se večer 15. března 1939 vrátil do již okupované Prahy, kde ho na Pražském Hradě očekával Adolf Hitler.
Všechny dokumenty budou v České i Slovenské republice vystavovány a převáženy za mimořádných bezpečnostních opatření. O aktuálních podrobnostech plánované Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy vás budeme průběžně informovat.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
