Také první noc po úplňku, stejně jako včera, nabízí mimořádný pohled. Měsíc na obloze vypadá o něco větší než obvykle a láká pozornost řady lidí. Co za tím stojí?
Blízké setkání s naším souputníkem
Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici, ale po elipse. Jeho vzdálenost od nás se během měsíce výrazně mění. Když se dostane nejblíž (do takzvaného perigea), vidíme ho na obloze o 14 % většího než ve chvíli, kdy je od nás nejdál. Jeho jas přitom naroste dokonce o 30 %.
Pokud se taková chvíle potká s úplňkem, můžeme spatřit superúplněk. Za celý rok se to stane jen párkrát. Tehdy Měsíc září jasněji a na obloze zabírá znatelně větší plochu.
Proč nás klame zrak
Nejlépe vynikne měsíční kotouč těsně nad obzorem při východu nebo západu. Tehdy ho totiž náš mozek srovnává s okolními předměty – stromy, domy nebo kopci. A právě to vytváří dojem jeho obří velikosti.
Můžete si to vyzkoušet sami. Natáhněte ruku a zakryjte Měsíc palcem, když vychází nad obzorem. Pak stejný pokus zopakujte o pár hodin později, až vystoupá výš. Zjistíte, že ke skrytí měsíčního kotouče potřebujete palec ve stejné vzdálenosti. Jeho skutečná velikost na obloze se totiž nemění.
Při příštím úplňku stojí za to vyrazit někam dál od města, kde noční oblohu neruší umělé osvětlení. Právě tam Měsíc vynikne absolutně nejlépe.