2. 2. 1868: Jak se žilo ve vězení za císaře pána? Trestanci museli tvrdě makat!
Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Ze života zločinců
V zemské trestnici u sv. Václava v Praze bylo koncem roku 1867 1314 vězňů; 1109 bylo v domácí nemocnici léčeno, z nichž 59 zemřelo. Za minulý rok přibylo do trestnice 848 vězňů, 543 byli propuštěni, přestávše svůj trest, 5 jich uprchlo, ale 4 jsou zase chyceni. Milostí císařskou bylo před uplynutím lhůty tretu propuštěno na svobodu 130 trestanců. Co se týče provinění trestanců, jest 36 padělatelů peněz, 118 osob, které se dopustily zločinu zabití; 6 vrahů, 13 žhářů a 1151 jinačích sprostých zločinců. Zaměstnáni jsou trestanci hlavně hotovením rukaviček, knoflíků, obuví, tkalcovinou, krejčovstvím, zámečnictvím, truhlářstvím, čalounictvím a pletením věcí z vlasů, dále hotoví škatulky na sirky, obálky na papírové cigarety, obálky na psaní a p. Jediný pan Balatka, jenž k tomuto cíli najal protější kasárna na Zderaze, zaměstnává 200 trestanců hotovením obálek na psaní. Obálky na cigarety, kterých se mnoho milionů zhotovuje, posílá ústav až do Cařihradu a Alexandrie. Co do vyznání náboženského je mezi trestanci 1274 katolíků, 11 protestantů a 29 židů. Dozorství vedou dva rotmistři, 6 vrchních dozorců a 60 dozorců nižších. Na jaře bude se muset věznici nové křídlo přistaviti, poněvadž se počet vězňů neustále množí. – Pražský denník, 2. 2. 1868
Ztráta tobolky
Značnou ztrátu utrpěl předevčírem v poledne jistý obchodník. Ubíral se z hostince od “Štupartů” do liliové ulice. Na cestě této pohřešil tobolku, v níž 854 zl. v bankovkách se nalézalo. Vše pátrání a hledání na cestě, kudy se byl ubíral, po ztracené tobolce bylo marné. Veřejným vyzváním slibuje poškozený odměřenou náhradu tomu, kdož by tobolku i v ní se nacházející peníze na policii odevzdal. – Pražský denník, 2. 2. 1868
Zhrzena láskou
Sběh lidu udál se tyto dny večer před jednou kavárnou nedaleko hospody u “Klaplotů” na Starém městě. Do této hospody přijela si v drožce mladá panička za hulána přestrojená, chtíc viděti jak se jistý řezník, jejž milovala, baví. Příbuzní přestrojené paničky počkali si ale na ni před hospodou, jedna teta ji vytáhla z drožky a velejíc: Hezky ti to sluší, pojď se mnou, aby tě taká tvůj muž viděl, vlekla ji pryč. Přestrojená ale se jí vymkla a uskočila do řečené blízké kavárny, kdež nalezla úkrytu. Zástup lidí obklopoval pak ještě dlouho kavárnu smějíc se tomu výstupu. – Pražský denník, 2. 2. 1868
1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami
Podvodný milovník
K jedné paní na Novém městě přišel v tyto dny do bytu svobodný pán; u téže paní bydlela zároveň mladá dívčice a tu přemluvil ve čtvrtek onen pán, aby s ním šla do tanečního plesu. I šli do jedné hospody na Starém městě, kdež mladý pán předstíraje, že taneční síně se ve drvoře nachází, nabídl dívce, že jí těžký, zimní šál a šátek z krku odnese do šatnice. Ta mu věci svěřila a mladý pán uprchl s nimi na vždy. – Pražský denník, 2. 2. 1868
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
