Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost
Foto: volné dílo
Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.
Jedna velká světová pandemie, dnes známá jako ruská chřipka, propukla nejspíš v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, odkud se postupně rozšířila do celého obydleného světa. V několika vlnách o různých intenzitách pak doznívala ještě do let 1893 až 1894. Podle odhadů na ni celosvětově zemřelo přes milion lidí.
Dodnes se přesně neví, co ji způsobovalo. Dle hypotéz z 50. let 20. století šlo o chřipku typu H2N2. Seroarcheologická studie z roku 1999 zase hovoří o chřipce typu H3N8. A hypotézy genetických virologických studií z let 2005 a 2020 tvrdí, že mohlo jít o lidský koronavirus OC43 (HCoV-OC43).
V každém případě ale nákaza potkala významnou část obyvatelstva. V Praze vydávané Národní listy věnovaly nezvykle podivné chřipce mimořádnou pozornost. V lednu 1890 přinášely čtenářům v podstatě každý den nejnovější zprávy a údaje o počtech nakažených. Noviny se zmiňují i o tom, že na nemoc téměř nikdo neumírá a všichni se uzdraví do 4 až 5 dnů. Musíme mít ale na paměti, že v jiných obdobích mohla být situace jiná.
Článek Národních listů z 9. ledna 1890 popisuje všechno to, co známe i my – nakažené celé rodiny, komunitní přenosy, plné nemocnice, vyčerpané lékaře a s tím vyplývající další problémy. Přečtěte si nyní text v původním znění.
Chřipka v Praze
Chřipka v Praze šíří se čím dále, tím hrozivěji a zasahuje do rodin v míře tak povážlivé, že v nejednom případě všichni členové rodiny onemocněli a na lůžko jsou upoutáni. Rychlé šíření se chřipky podporováno jest velice nepříznivou povětrností. Panujeť od několika dnů bez ustání hustá mlha, ve které rozličné katarrhy takřka se rodí.
Včera bylo úřadně ohlášeno 407 případů chřipky, mezi nimiž 204 případy chřipky mezi vojíny v kasárnách újezdských. Vůbec pozoruje se poslední dobou nápadné vzrůstání chřipky mezi vojíny. Veškeré vojenské nemocnice jsou nemocnými na chřipku přeplněny. Včera oznámeno bylo úřadně též 16 případů chřipky v zemské porodnici a 67 případů z kláštera jeptišek Sacre Coeur na Smíchově.
Dosud zemřel v Praze na chřipku jediný člověk, šlechtic Edvard Nikels v stáří 52 let. Praktičtí lékaři jsou úsilovným namáháním za posledních dnů tou měrou unavení, že někteří nuceni byli vykonávání prakse své přerušiti, jen aby získali několik hodin k odpočinku. Mnohý lékař nezamhouřil několik dní oka a když po odbylých návštěvách přibyl domů, čekaly tam na něho noví pacienti, nebo poslové oznamující nové případy.
Někteří lékaři ohlášení jsou úředně jako nemocní. K těm přidrážil se značný počet státních, obecních, okresních a zemských úřadníků, velký počet úřadníků soukromých, obchodních atd., tak že práce kancelářské na mnoze povážlivým spůsobem váznou.
Dle úřadních záznamů onemocnělo od 29. prosince m. r. do 4 t. m. na chřipku a sice na Starém městě 332, na dolejším Novém městě 313, na hořejším Novém městě 287, na Malé Straně 95, na Hradčanech 24, v Josefově 89, na Vyšehradě 6, v Holešovicích Bubnech 314, cizích osob 56, celkem tudíž 1969 osob.
Na štěstí jest průběh nemoci mírný, vyjma zmíněný jeden případ nezemřel z přečetných onemocnělých, z nichž jen nepatrné číslo jest úřadně ohlášeno, nikdo. Vzhledem k velmi nepříznivé povětrnosti není naděje, že v nejbližší době nastane žádoucí již obrat k lepšímu.
– Národní listy, 9. 1. 1890. Autor neuveden.
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují
