Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

Styky s obyvateli Marse

Zmínili jsme se již o odkazu 100.000 fr., který jedna dáma v Pau (město ve Francii, pozn. red.) ustanovila tomu, kdo objeví prostředek, kterak se dorozumět s obyvateli jiného tělesa nebeského.

Pařížský jeden reportér vyžádal si rozmluvu se známým hvězdářem Flammarionem, aby s ním promluvil o onom odkazu. Pan Flammarion odpověděl na jeho otázku, že zná onu závěť a ví, že nebožka v posledních letech byla horlivou čtenářkou jeho astronomicko-beletristických spisů. Odtud bezpochyby také čerpala myšlenku o možnosti styků s jiným tělesem nebeským, zejmena s Marsem.

»Máme vskutku jisté důvody k domněnce, že s oné planety vysýlají se k nám signály.« — »Signály ?« — »Ano, častěji byly pozorovány na různých místech Marse světlé body pravidelně uspořádané, buď co trojhrany neb co čtverce. Z toho se soudilo, že to mohou být signály pro nás určené. Jiného přirozeného výkladu tohoto zjevu není, neboť nelze nikterak předpokládat, že hořící sopky neb hory sněhem pokryté objevují se v tak přesně geometrických formách. Bohužel nedovoluje nám nepříznivý stav ovzduší obklopujícího zemi, pozorovat Marse tak pravidelně, abychom mohli zjistit podstatu těchto světlých bodů…«

Tolik je jisto, že na ten čas není prostředku, vejít ve styky s některým jiným tělesem nebeským. Tím však dávno ještě není řečeno, že tato nemožnost potrvá na věky. Každé chvíle může se vyskytnout nový vynález, jenž nám poskytne prostředků, zvědět bezpečně, je-li naše planeta jediným světem, obydleným rozumnými a myslícími bytostmi.

– Národní listy, 14. 7. 1891. Autor neuveden.

Čtěte také…
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují