Tornádo v Praze poničilo palác na Vyšehradě a vyvracelo stromy

Tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo moravskými vesnicemi, nemá v našich novodobých dějinách obdoby. Napáchalo obrovské škody a bohužel si vyžádalo i oběti na životech.

Tornáda nejsou v České republice ničím neobvyklým. Každý rok jsou jich zaznamenány desítky až stovky. Žádné ale dosud nikdy nemělo tak ničivou sílu, nebo minimálně neudeřilo na obydlená území.

Vzdušný vír o přibližně podobné síle už ale v minulosti v Čechách škodil. Stalo se to 30. července 1119 na pražském Vyšehradě. Záznam o tomto jevu lze nalézt v Kosmově kronice.

„Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě.“

Text v Kosmově kronice je vůbec nejstarší zmínkou o tornádu v českých zemích. Ničivá síla popsaného jevu se velmi podobá tomu, co se minulý týden odehrálo na Břeclavsku a Hodonínsku. I tam byly během několika chvil vyvráceny stromy a poničeny pevné domy.

Čtěte také…
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují