Pražské zprávyKristián Vích12. března 20213 minuty čtení

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie

Foto: FN Motol

V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Výzkumu se zúčastnili výhradně lidé bez příznaků covid-19, kterým byl odebrán stěr z nosohltanu pro PCR test a zároveň výtěr z nosu pro antigenní testování firmy Abbott. Oba výsledky se pak porovnaly.

ČTĚTE TAKÉ: Počet nakažených za čtvrtek se blíží k hranici 8 tisíc

Všichni účastníci měli možnost zopakovat antigenní test (výtěr z nosu), a to ve dvoudenním odstupu jako samoodběr, aby studie zohlednila aspekt opakování antigenního testu. Celkem se studie účastnilo 496 jedinců a 360 z nich pak poskytlo i údaj o výsledku samotestování o dva dny později.

Závěry studie potvrdily předchozí výsledky z podzimu 2020, a sice že citlivost antigenního testu se obecně u bezpříznakových jedinců pohybuje kolem 44 %, ale u podskupiny PCR silně pozitivních je cca 75 %. Tehdy byl testovaným materiálem výtěr z nosohltanu, nyní z nosu. Z toho vyplývá, že pro účely antigenního testování je výtěr z nosu dostačující a vhodnou alternativou k výtěru z nosohltanu.

Opakování testu vede k přesnějšímu výsledku

Opakovaný odběr v krátkém časovém odstupu vede podle studie k navýšení citlivosti antigenního testu. Vyšetření PCR metodou má daleko vyšší citlivost.

„Díky PCR metodě je možné zjistit pozitivitu, i když antigenní test zatím vykazuje negativní výsledek. Pravidelné opakování antigenního testu je proto opodstatněný krok, který je nezbytný pro snížení počtu falešně negativních případů,“ říká prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.

ČTĚTE TAKÉ: Oblečení z obchodu vyperte. Okamžité nošení je rizikové hned ze dvou důvodů

Podle něj také v této studii, tzn. za použití už zmíněných antigenních testů, k zachycení falešné pozitivity v den odběru ve FN Motol nedošlo. Pozitivní antigenní test vždy znamenal i pozitivní PCR test.

Od dodatečného potvrzení pomocí PCR metody by tedy v praxi bylo možné upustit. Avšak tento poznatek se nedá paušalizovat na všechny testy na trhu, protože ty mohou mít nižší specificitu.

Den odběruPočetATG +ATG –Senzitivita
PCR pozitivní93415244,1 %
PCR silně pozitivní54411375,9 %
PCR slabě pozitivní39039
PCR negativní4030403
V den odběru ve FN Motol bylo celkem 93 jedinců pozitivních metodou PCR z výtěru z nosohltanu: u 54 z nich byl PCR signál hodnocen jako „silně pozitivní“, u 39 jako „slabě pozitivní“ (definováno na základě hodnoty prahového cyklu PCR, tzv. Ct). Antigenní test v den testování PCR vyšel pozitivně u 41 jedinců, kteří všichni patřili do skupiny PCR „silně pozitivních“. Citlivost antigenního testu porovnávaného k PCR ve stejný den činila 44 %, ale pokud je stanovena jen pro podskupinu PCR „silně pozitivních“, pak se citlivost blížila 76 %. Údaje byly statisticky zpracovány ve spolupráci s doc. Michalem Kulichem z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Při opakování testu o dva dny později vykázal antigenní test pozitivitu u dalších 6 osob ze skupiny PCR „silně pozitivních“, navíc zachytil pozitivitu u 5 osob ze skupiny PCR „slabě pozitivních“ a u 2 osob, kteří byli PCR negativní o dva dny dříve. K citlivosti až 95 % se tak antigenní test dostává pro podskupinu PCR „silně pozitivních“ v případě zopakování antigenního testování, které bylo provedeno o dva dny později. Zároveň začíná antigenní test odhalovat pozitivní případy i ve skupině PCR „slabě pozitivních“.

Nepřehlédněte