Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila
Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.
Karel Smyczek slaví v těchto dnech 70. narozeniny. Narodil se 31. března 1950 v Mělníku, ale vyrůstal ve Slaném. Už jako malý se objevil před kamerou. V devítí letech jej režisér František Vláčil obsadil do snímku Holubice (1960), kde ztvárnil chlapce odkázaného po nervovém šoku na invalidní vozík.
Po studiu režie na FAMU v 70. letech debutoval snímkem Housata (1979). Pozornost a přízeň diváků mu pak zajistila komedie Sněženky a machři (1982), televizní seriál Třetí patro (1985) nebo na tehdejší dobu odvážný snímek Proč? (1987).
V devadesátých letech se Smyczek věnoval spíše televizním seirálům. Zřejmě největším úspěchem byla zdařilá televizní adaptace románu Karla Poláčka Bylo nás pět (1994). Tento počin nezpochybnitelně přispěl ke všeobecné popularizaci Poláčkovy literární předlohy.
Mezi další divácky úspěšné seriály Karla Smyczeka patří To jsem z toho jelen (2000), Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (2000), Místo nahoře (2004) nebo Dobrá čtvrť (2005).
Velkou část režisérovy tvorby představují pohádky a seriály pro děti. V roce 1996 zrežíroval dodnes velice oblíbenou filmovou pohádku Lotrando a Zubejda. Podepsán je i pod rodinným fantasy seriálem Špačkovi v síti času (2013).
Rakovina ho prý nezměnila
V roce 2010 si Karel Smyczek vyslechl od lékařů zdrcující diagnózu. V oblasti krku ho zasáhla zákeřná rakovina. Léčba nebyla jednoduchá, režisér bohužel přišel o část jazyka. Nemoc ale nakonec ustoupila.
V rozhovoru pro Český rozhlas na toto období kdysi zavzpomínal: „Ten pocit byl zvláštní. Jazyk máte šejdrem, jako když máte křivě řídítka na kole a snažíte se jet rovně. Popravdě řečeno jsem z tohoto blbého zážitku ničím obohacený nebyl. Jak lidé někdy říkají, jak se jim změnil život nebo jak změnili vztah k životu, tak mně to nic nového nepřineslo. Nijak jsem neprokoukl, abych tak řekl, a musím vám říct, že bez toho zážitku bych se klidně obešel.“