Problémy s financemi má čím dál méně českých domácností
Spolu se vzestupem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s příjmy. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou za rok 2019 činí 10,1 %. Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech, které provedl Český statistický úřad.
Na každou jednotlivou osobu v domácnosti připadal za rok 2018 průměrný čistý příjem 195,1 tisíc korun, což bylo proti předešlému roku o 12 700 korun více. Po očištění o inflaci šlo o reálný nárůst příjmů o 4,7 %. Naprostá většina domácností vychází se svými příjmy docela snadno nebo jen s menšími obtížemi.
„Velký problém vyjít s penězi mělo v minulém roce 14 % domácností, přičemž v roce 2018 to bylo 18 %. Týká se to zejména samoživitelek s dětmi a žen starších 65 let, které žijí samy,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Karlův most už opět svítí naplno. Část světel procházela opravou
Díky rostoucím příjmům se každým rokem zvedá hranice, z níž se odvozuje míra ohrožení příjmovou chudobou. Ta se liší i podle jednotlivých typů domácnosti. Pro jednotlivce činila v loňském roce 12 818 korun, zatímco u rodičů se dvěma menšími dětmi se jednalo o 26 917 korun na domácnost za měsíc. Navzdory rostoucím příjmům a spokojenosti s vycházením s financemi se zvýšil podíl osob, které se ocitly pod uvedenou příjmovou hranicí. Oproti 9,6 % v roce 2018 šlo v minulém roce o 10,1 %.
„Tento evropský ukazatel nepopisuje chudobu lidí ve smyslu hmotné nouze, ale odráží rozdělení příjmů v dolní polovině populace v každé jednotlivé zemi. A jelikož u nás tempo růstu středněpříjmové skupiny populace převyšuje tempo růstu nízkopříjmové, stoupá i počet lidí, kteří zůstávají pod stanovenou hranicí,“ vysvětluje Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Deprivované domácnosti ubývají
Meziročně dlouhodobě ubývá osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech. To jsou domácnosti, které si nemohou dovolit z finančních důvodů určitý počet z předem stanovených položek.
Z výsledků měření podle nové metodiky, která počítá s rozšířeným okruhem položek, vyplynulo, že materiálně deprivované domácnosti si v první řadě nemohou dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný (30 %). Dále si pak zhruba pětina domácností nemohla dovolit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč a týdenní dovolenou.
Bolest ze smrti blízkého člověka trvá dlouho. Zmírnit ji může včasná prevence
Speciální okruh otázek na mezigenerační srovnání sociálních a materiálních podmínek se týkal období, kdy bylo dotazovaným 14 let. Z něj vyplynulo, že 85,6 % obyvatel vyrůstalo ve věku 14 let v úplné rodině s oběma rodiči a dalších 12,5 % žilo pouze s matkou.
„Bezmála třetina obyvatel České republiky dosáhla vyššího stupně vzdělání, než měl jejich otec či matka,“ upozorňuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ. Na dotaz, zda mohly všechny děti v domácnosti respondenta ve 14 letech odjet alespoň na týdenní dovolenou či letní tábor, odpovědělo kladně 80 % osob, a zda měly děti k dispozici základní školní pomůcky, přitakalo 98 % Čechů.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
