Proč se blonďaté dětské vlasy v dospělosti většinou změní na tmavé
Z malých blonďáků se v pubertě většinou stávají tmavovlasí.
Mnoho lidí má v dětství zcela jinou barvu vlasů než v dospělosti. Stalo se to i vám nebo vašim dětem? Řeč není o procesu šedivění, kdy ustává tvorba barvicího pigmentu, ale o případech, kdy se zářivě blonďatá dětská hlavička během dospívání změní na tmavě hnědou. Víte, proč k tomu dochází?
Za vším hledejme melanin. Pod tímto pojmem se ukrývá skupina pigmentů v našem těle, které řídí přirozené zbarvení pokožky, očí i vlasů. U středoevropanů se vyskytují dva specifické druhy melaninu, které ovlivňují barvu našich vlasů – eumelanin a feomelanin. Každý z nich má přitom trochu jinou chemickou strukturu.
Zjednodušeně se dá říct, že eumelanin určuje, jak moc tmavé vlasy jsou. Při vysoké koncentraci tzv. hnědého eumelaninu vzniká hnědá barva vlasů, při nízké jsou vlasy naopak blonďaté. Černý eumelanin zase vede k černé barvě vlasů.
Oproti tomu feomelanin ovlivňuje především teplotu odstínu vlasů, které zbarvuje dočervena. Podle množství eumelaninu potom červená vynikne více nebo méně, takže vlasy jsou buď zrzavé, nebo kaštanové.
Množství melatoninu a poměr mezi eumelaninem a feomelaninem je u každého člověka různý, což je dáno geneticky.
Na tvorbě zmíněných pigmentů se podílí několik specifických genů. Tyto geny se přitom v průběhu našeho života různě „zapínají“ a „vypínají“ – typicky například v pubertě nebo během stárnutí. Koncentrace a poměr pigmentů tak kolísá a mění se tím pádem i barva našich vlasů.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
