Nájmy v Praze rostou nejrychleji na sídlištích, ukázala analýza
Praha si nechala vypracovat podrobnou analýzu trhu s nájemním bydlením za posledních pět let. Vyplývá z ní, že za poslední období rostly nájmy nejrychleji na sídlištích. Ceny nájemného, i když s menším zpožděním, ve sledovaném období reagovaly zejména na růst prodejních cen vlastnického bydlení, a to jak v segmentu novostaveb, tak přeprodejů starších bytů.
Analýza společnosti Deloitte ukazuje, že ceny nájemního bydlení v hlavním městě dynamicky rostou. Celkově se průměrné nájemné za metr čtvereční v období mezi lety 2014 a 2018 zvýšilo o 94 Kč z 213 Kč v prvním pololetí roku 2014 na 307 Kč v prvním pololetí roku 2019. Průměrné výše nájmů pak v Praze rostly meziročním tempem 7,3 %. Největší nárůst cen nájmů byl zaznamenán v roce 2017, kdy se cenová hladina v Praze zvýšila o 12,5 %.
„Tato data ukazují, jak jsou všechny procesy ve městě provázány. Nízká nabídka a regulace na bankovním trhu generuje zvýšenou poptávku po nájemním bydlení a tato situace se týká celého města. Je třeba intenzivně pracovat na doplňování potřebného počtu bytů jak ze strany soukromých investorů, tak města, aby se nabídka nájemního bydlení rozšířila,“ uvádí náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Z analýzy také vyplývá, že absolutní úroveň nájmů, jaká byla v roce 2014 pouze v úplném centru města, se během pěti let rozšířila na území celé Prahy – tedy zjednodušeně obyvatelé Hájů nebo Kamýku platí dnes stejné nájemné, jako platili obyvatelé Nového Města na konci roku 2014.
Nejdražší nájmy jsou v centru
Čtyřmi pražskými katastry s průměrně nejvyššími nájmy za metr čtvereční jsou Josefov, Malá Strana, Staré Město a Nové Město. V první polovině roku 2019 zde průměrné nájmy dosahovaly 424, 418, 386 a 372 Kč za metr čtvereční. Naopak nejlevnější jsou okrajové katastry Prahy jako např. Šeberov, Benice či Kolovraty, kde se průměrné nájemné v první polovině roku 2019 pohybovalo okolo 200 Kč za metr čtvereční, z větších urbanistických celků je nejnižší nájemné na Zbraslavi nebo v Radotíně.
Srovnání růstu výše nájemného modernistických sídlišť a blokové a heterogenní zástavby ukázalo podobný růstový trend vývoje nájemného, a to i přes odlišnosti v cenových hladinách jednotlivých lokalit. Při podrobnějším průzkumu je ale patrné, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v letech 2017 a 2018, kdežto u blokových a heterogenních lokalit to bylo dříve. Je tedy zřejmé, že růst prodejních cen bytů má, s určitým zpožděním, zřejmý vliv na růst nájemného, a to na území celé Prahy. Nárůst úrovně nájemného významně dopadá i na všechna modernistická sídliště a to i včetně těch, kde k nové výstavbě téměř nedochází.
Analýza faktorů ovlivňujících výši nájemného a tempo jeho růstu ukázala, že počet a podíl nových bytů je spojen s vyšším tepem růstu nájmů i s jejich vyšší hladinou. Blízkost parků a nezastavěné zemědělské půdy má vliv jen na celkovou výši nájemného a nakonec rostlé lokality mají pozitivní vliv na celkovou výši nájemného, ale růst nájemného zde byl nižší. Významným faktorem ovlivňujícím výši nájemného je i blízkost stanic metra.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
