Na mnoha budovách v Praze se přes noc objevily graffiti známých umělců
Jakub Bachorík a jeho malba v ulici Přívozní.
Tančící dům, Obchodní dům Kotva, Dům módy na Václavském náměstí a další pražské budovy – ty všechny se staly v noci z neděle na pondělí uměleckým plátnem pro zhruba dvacítku známých street artových umělců. Zapojila se jména jako Věrka Vybíralová, Marek Schovánek, Dávid Kurňavka, David Strauzz či Klára Sedlo. Celkem se jedná o 13 budov na periferii i v centru města, dvě pojízdné míchačky a jeden luxusní automobil. Za akcí, která má upozornit na nedostatek legálních ploch pro street art, stojí společnost PSN. Ta dala umělcům k dispozici celkem 193 metrů čtverečních plochy svých domů a k tomu jim trvale zpřístupní nový legální prostor – cihlovou stěnu areálu v pražských Vršovicích.
V neděli o půlnoci začala pro zhruba dvacítku umělců tajná mise, jejímž cílem bylo dát během pěti hodin nový háv vybraným pražským budovám umístěným na periferii i v centru města. Například na Starém městě jde o OD Kotva, budovu v Břehové a Pařížské ulici. Nové město pak oživily malby na Tančícím domu, Domu módy, či Rezidenci Opletalova. „Novou fasádu“ pak dostal také kontejner u bývalé továrny na letecké díly Microny v Modřanech, Rezidence u Sv. Václava na Praze 10 a další budovy na Praze 3 a 7.
Většina z maleb zůstane dočasně, trvalý zásah do vnější podoby historických či památkově chráněných budov je totiž omezen. Proto se při akci ve většině použily křídové spreje nebo fólie, které lze bez větších problémů či následků odstranit. Zcela trvale však umělecká díla zůstanou na Tančícím domě, OD Kotva, v Microně, Opletalově ulici a dalších. Na akci se podílel například Dávid Kurňavka, Adam Zimmermann (iamrushdog), Matěj Olmer, Nika Holúsková, Michal Škapa či Lucie Jindrák Skřivánková. Právě ta stojí za grafickým ztvárněním sloupu Tančícího domu.
„Tento projekt je pro mě zajímavou adrenalinovou výzvou a splněným snem. Má malba a celkově tvorba je považována za dynamickou a výbušnou, což mi přijde příhodné právě pro architekturu Tančícího domu. Mural na sloupu bude korespondovat s hladinou protékající řeky a rozpohybovanou architekturou budovy v jemných barvách. Zatím jsem nikdy nepracovala po tmě, ani ve výšce pěti metrů na štaflích, obvykle pak nemívám návrh dopředu, ale pouze vizi. I proto je pro mě tato záležitost velmi vzrušující a moc si jí cením, protože máme šanci ukázat, že street art se může stát nedílnou součástí města a přilákat návštěvníky. V Česku je pro něj ale oproti západním zemím příležitostí zatím jen velmi málo,“ uvádí L. J. Skřivánková.
Další, tentokrát kulturní památku české metropole, OD Kotva proměnil kanadsko-český umělec David Strauzz. Ten v roce 2018 na Lennonově zdi ztvárnil tvář Johna Lennona v nadživotní velikosti.
Celkem dostali umělci pro svou tvorbu k dispozici přes 190 metrů čtverečních plochy. Na každé budově vznikla unikátní kresba typická pro rukopis daného umělce. Veškeré budovy jsou z portfolia PSN, která za akcí na podporu street artu stojí.
„Naše společnost se dlouhodobě angažuje na poli umění a podporou umělců je dobře známá. Proto jsme neváhali nabídnout budovy z našeho portfolia i k trvalé výzdobě, pokud to podmínky samozřejmě umožňovaly,“ říká marketingová ředitelka PSN Kateřina Jukl a dodává: „Cílem této noční akce bylo zviditelnit street art jako opravdové umění, které může oživit město a zatraktivnit i různá zapomenutá místa pro turisty. Zároveň jsme tím chtěli poukázat na to, že je zde málo prostoru, kde by se umělci mohli realizovat, proto jsme se rozhodli vytvořit z našeho areálu Koh-i-Noor v pražských Vršovicích novou legální plochu v Praze pro street artové umělce.“
Největší dílo, které v noci vzniklo, má rozměry 12 metrů na 2,5 metru a nachází se na kontejneru sloužícího jako vstup do atomového krytu u budovy bývalé Microny, kde začátkem září započala rozsáhlá přestavba na unikátní architektonické dílo nesoucí název VANGUARD. „Právě takzvané „Vanguardí“ V, které je zakomponované v každé malbě, je symbol nově vznikajícího loftového projektu,“ doplňuje Jukl z PSN.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu