Ohňostroje jsou projevem arogance a sobectví vůči zvířatům. Zakažme je, vyzývá ředitel zoo
Jakkoliv zatím není jasné, jak bude vypadat videmapping, kterým chtějí radní v hlavním městě nahradit tradiční ohňostroj na přelomu roku, je na místě říci zcela jednoznačně: zdravý rozum zvítězil nad sobectvím a arogancí. Řekněme si to na rovinu: novoroční ohňostroje přestávají být světelnou show nabízející svátečně naladěným divákům mimořádnou podívanou, svou hlučností se přibližují spíš válečnému konfliktu.
Zákaz nutně musel přijít nejen proto, že novoroční kanonády nejen v Praze jsou velmi necitlivé vůči zvířatům ve volné přírodě a vůči zvířecím mazlíčkům žijícím v domácnostech. Jejich majitelé je musí na noc dopovat tišícími léky, aby zvířata přežila bez úhony radovánky druhu homo sapiens. Navíc stále více lidí dává najevo své rozladění, že příliš hřmotný ohňostroj jim budí děti, které se rozespalé s pláčem vyděšeně ptají: „Tatínku, to je válka?“
Překročili jsme prostě míru slušnosti a ohleduplnosti vůči svému okolí a nezbývá, než se pokorně vrátit k chování, které nám může navrátit pocit, že možná skutečně jsme pány tvorstva. Já osobně neznám jediného člověka, který by dokázal říci, jaká újma by mu mohla vzniknout tím, že Praha nebude mít tradiční ohňostroj. Zato znám mnoho smutných příběhů zmrzačených nebo i uhynulých zvířat, která se snažila prchnout do bezpečí před hlučnými radovánkami nás, lidí.
Apeluji proto na volené zástupce obyvatel dalších měst v České republice, aby také oni zapojili zdravý rozum a učinili přítrž ohňostrojovému běsnění. Záměrně na tomto místě nepíšu „novoročnímu“, protože člověk ve své aroganci pořádá nebezpečné radovánky i v průběhu celého roku. Své o tom vědí například chránění ptáci žijící v okolí Velkého Boleveckého rybníka v Plzni. Nad touto vodní plochou odpálili pořadatelé s tichým souhlasem úřadů uprostřed července velkolepou světelnou show, aniž by brali ohled na to, že tam hnízdí například vzácný dravec moták pochop a že tam žijí třeba také žluvy, potápky a kulíci.
Rozhodně nejsem příznivcem všelijakých regulací, ale když vidím lhostejnost lidí k tomu, jak „vesele“ ubližujeme bezbranným zvířatům v přírodě, musím se ozvat: Už nastal čas, abychom se probrali, přestali o problému mluvit a konečně začali jednat. Třeba tak, jako to udělali radní hlavního města.
Autor je ředitelem Zoologické zahrady Tábor.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
