16. 7. 1889: Amatérské fotografování jako nový koníček, požár v Karlíně a vypovězení cizinci
Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Fotografický sport
V poslední době zmahá se značnou měrou ochotnické fotografování. Při dostihách na Královské louce i při velocipedistských závodech v Královské Oboře vyskytli se letos již v počtu větším přívrženci nového sportu; loni byli to jen nečetní jednotlivci, kteří razili dráhu nové vymoženosti a jež měli to neštěstí, že považovalo je širší obecenstvo neznající ještě význam podivně zahalené krabice, v níž přechovávají páni diletanti svůj přístroj fotografický za vše možné, jenom ne za to, čím skutečně jsou. Staly se případy, že přišli lidé procházeči a chtěli mocí mermo, aby jim překvapený fotograf ochotník popřál osvěžujícího – elektrisování. Aneb jiní, kterým se udělalo špatně a kteří s napjetím posledních sil uchýlili se k němu – o kapky, v domnění, že mají před sebou funkcionáře záchranného spolku. Konečně však přestál nový sport všecky tyto pohromy vítězně a dnes pomalu nebude již většího výletu, slavnosti a shromáždění lidu, aby nebylo v obecenstvu hned několik fotografů s přístrojky k momentnímu fotografování v rukách. Nedá se upříti, že ve výrobě těchto strojů stal se neobyčejný pokrok; jsou tak příručné, úhledné a vykonávají určení své tak správně, že není divu, dochází-li hříčka ta rychlé přízně. Strojů těch vyrábějí všeliké továrny v cizině množství druhů v různých velikostech a jakostech; jsou i přístrojky, jež v pravém slova smyslu lze uschovati v kapse u vesty. Litovati dlužno, že neujala se věci té dosud podnikavá ruka domácí; dosavadní zástupce tohoto specielního obchodu v Praze, pokud známo, jest patrně Němec, jenž na české obecenstvo jen v podřízené míře reflektuje. – Jak řečeno, vzrostl v poslední době počet diletantů v tomto »svobodném umění« značně a nejsou vzácností celé serie drobných podobizen, shotovených při různých příležitostech, jež tu neb onde nám jich původce předloží; jest nyní na obecenstvu, aby bylo pamětlivo nebezpečí, kteréž mu tak leckde kyne. Zejmena na mladším. Aby nešeptalo do oušek a za zády pánů rodičů, netisklo si potaji ruce — zrádná deska číhá opodál a než se kdo naděje, jest provinění »momentní« a na věčné časy zachyceno. – Národní listy, 16. 7. 1889
Oheň
Včera k 10. hodině dopolední vypukl z neznámé dosud příčiny ve sklepě truhláře p. J. Pelíška v domě č. 174 v Karlíně oheň. Vzňaly se nakupené tříšťky, hoblovačky a odřezy prken. Plameny hrozily zachvátiti i sklepní oddělení ostatních nájemníků, kde bylo narovnáno množství hořlavých látek. Karlínští hasiči přispěli ihned ku pomoci a zabránili dalšímu šíření se ohně, jejž za hodinu zúplna uhasili. – Národní listy, 16. 7. 1889
ČTĚTE TAKÉ
15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu
Vypovězení cizinci
Z měsíčních úředních přehledů o cizincích vypovězených z oblastí zemí rakouských, vysvítá, že v měsíci červnu t. r. z těchto zemí vypovězeno bylo 53 cizinců. V tomto počtu bylo 18 Rusů, 11 Prusů, 6 příslušníků německých, 13 Uhrů, 3 Vlaši a po 1 Francouzu a Rumunu. Z těchto vypovězených příslušníků jiných států bylo 13 žen; mimo jiné též jistá herečka jménem Monzertová, rodem z Prešpurku, jež z Vídně byla vypovězena z ohledů na veřejný pořádek a bezpečnost. – Národní listy, 16. 7. 1889