Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci
Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.
Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?
Vědci před časem zkoumali kognitivní schopnosti několika tisíc lidí starších čtyřiceti let. Výsledky pak srovnali s počtem hodin, který tito lidé během jednoho týdne odpracovali. Ukázalo se, že mezi prací a inteligencí existuje zvláštní vztah. Pokud lidé pracovali méně než 25 hodin, zvyšovala se jejich duševní kapacita, ale jakmile pracovali více, nastala přesně opačná situace.
Výsledky práce týmu japonských a australských vědců publikoval Institut aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne.
„Práce zřejmě zpočátku mozkové buňky stimuluje. Na určitém stupni ale vstupuje do hry stres spojený s fyzickou a duševní prací a příznivý vliv práce začíná potírat. Příliš mnoho práce z hlediska kognitivních funkcí je horší, než když nepracujeme vůbec,“ vysvětluje Colin McKenzie z japonské Univerzity Keio.
Mladí mohou pracovat víc
Vliv práce na kognitivní schopnosti u lidí mladších 40 let není podle vědců příliš markantní. „Usuzuji, že schopnost obnovy mozku u mladších osob je různá. Mladí lidé bývají odolnější proti účinkům dlouhých pracovních směn,“ říká Colin McKenzie.
Lidé vstupující do středního věku jsou navíc pod větším tlakem. Souvisí to s tím, jak významnou sociální roli v této životní fázi mají. Většina čtyřicátníků se stará o dospívající ratolesti a častokrát musí zvládat i péči o stárnoucí rodiče.
Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru?
Kdy budeme pracovat méně?
Méně pracovat nikdy nebudeme, ale mohli bychom být efektivnější a zároveň si víc užívat života. Zavedení šestihodinové pracovní doby jako standardu se již před časem úspěšně otestovalo například ve Švédsku. Lidé tam odváděli za kratší dobu minimálně stejný objem práce, přičemž za to dostávali stejné peníze, jako kdyby pracovali původních 8 hodin. Po nějaké době se účastníci pokusu začali cítit výrazně šťastnější.
Zkrácení pracovní doby bude brzy nevyhnutelné i kvůli nastupující robotizaci a digitalizaci. Částečně nebo úplně vymizet by časem mohly profese jako úředník, řidič, uklízečka, kuchař či zedník. Pokladní v supermarketu už za 10 let nepotkáme. A za 20 let ani nebudeme do supermarketu chodit, nákup nám přiletí rovnou až ke dveřím.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
