I zvířata mají sny, tvrdí vědci. O čem se zdá vašemu pejskovi?
Vědci z celého světa díky pokročilým metodám potvrzují to, o čem se diskutuje už od antických dob. Našim čtyřnohým miláčkům se během spánku nejspíš zdají sny podobné těm lidským. Má to ale háček…
Myslel si to už řecký filozof Aristoteles (asi 384-322 před n. l.) – podobně jako lidé mají i zvířata během spánku sny. Ale až díky současným pokročilým vědeckým metodám je možné tuto domněnku i potvrdit.
Pokud máte psího nebo miláčka, nejspíš jste už zažili situaci, kdy sebou ve spaní škubal, vrtěl ocáskem či tlumeně poštěkával. Pokud jste se domnívali, že mu zdá zrovna sen, nemýlili jste se. Kňučení či spánkové pohyby zvířat lze přirovnat k mumlání a převalování se ve spánku nás samotných.
Vědci začali s pozorováním spících živočichů a zkoumáním jejich mozkové činnosti už v 60. letech minulého století a od té doby nasbírali velké množství dat. Mimo jiné se zjistilo, že průběh spánku zvířat je velmi podobný jako u lidí. Střídají se v něm periody hlubokého spánku a takzvané fáze REM, při níž sny vznikají. Sny mají prý hlavně teplokrevní živočichové – ptáci a savci, a mnohem více sní zvířata, která se živí lovem.
O čem se jim zdá?
Odborníci se i přes pokroky ve výzkumu stále nemohou shodnout, o čem přesně zvířata sní a jestli si sny po probuzení pamatují a uvědomují. Jednou z teorií je, že sny pomáhají zvířatům lépe uchovávat důležité události, které se staly během dne – např. kde najdou vodu nebo potravu.
Například pokusné krysy si údajně při jednom z výzkumů během spánku v hlavě přehrávaly vzorec bludiště, kterým den předtím probíhaly za sladkou odměnou. A zkoumaní ptáci si zase ve spánku opakovali melodie, které se předtím v bdělosti naučili.
Háček je v tom, že zaznamenanou mozkovou aktivitu zvířat během spánku nelze automaticky považovat za skutečné, vědomé snění, jak upozorňují oponenti provedených výzkumů. Neprobádaným územím navíc stále zůstává i říše snů lidí. A dokud nebudeme mít důkladně prozkoumanou ji, těžko se můžeme nořit do té zvířecí.