Legendární Dead Can Dance přijedou příští rok do Prahy
V rámci turné A Celebration – Life and Works 1980-2019 vystoupí 24. června 2019 v pražském Kongresovém centru Dead Can Dance, jedna z nejpozoruhodnějších formací hudební historie posledních čtyř dekád.
Charismatická zpěvačka výjimečného hlasu Lisa Gerrard a skladatel, multiinstrumentalista a zpěvák Brendan Perry 2. listopadu vydávají své v pořadí desáté album nazvané Dionysus, v němž typicky svébytným způsobem zpracovávají dionýsovský kult.
Na turné, které bude následovat a se kterým Dead Can Dance přijedou do Prahy, zazní tedy novinky, ale jak jeho název napovídá, přinese i průřez jejich bezmála čtyřicetiletou kariérou. Přes delší přestávky v jejich společné práci je hudba Dead Can Dance stále inspirativní a plná nečekaných barev, rytmů, tajemství a energie s dominujícími hlasy Lisy Gerrard a Brendana Perryho a jejich poslední pražský koncert v roce 2012 je dodnes vzpomínanou a nezapomenutelnou událostí.
[youtube]gw0I12BHZ6I[/youtube]
Spojení, které funguje
Unikátní magický kontraalt Lisy Gerrard a démonický baryton Brendana Perryho vytváří nikde jinde neslýchanou hudební alchymii, inspirovanou různými hudebními a duchovními kulturami od pohanských rituálů a hudby přírodních národů, středověkého chorálu, přes baroko až po evropské, středovýchodní či latinskoamerické folklórní tradice.
Převážně v evropských tradicích našli inspiraci i pro nové album Dionysos, které vychází v listopadu. Na albu, které má formu oratoria, najdeme jarní a podzimní rituály východní Evropy či Řecka, které mají kořeny v pohanských předkřesťanských dobách.
Brendan Perry při několikaletém studiu a sbírání materiálu mimochodem objevil a použil zvuk slovenské fujary, ale i údery perského bubnu daf, halekání švýcarských pastevců, bzukot novozélandských včelstev, nebo zpěv mexických a brazilských ptáků.
Albu Dionysos, ale zejména pak živému koncertu v rámci A Celebration – Life and Works 1980-2019 však stále dominuje výjimečná kreativita obou hlavních protagonistů a schopnost uhranout posluchače především svými hlasy a hudbou, která nepotřebuje falešné berličky pódiových efektů.
Co nabídne 13. ročník festivalu německy mluvících filmů DAS FILMFEST
Čtyři dekády úspěchů
Dead Can Dance založili Brendan Perry, Lisa Gerrard, Paul Erikson a Simon Monroe v roce 1981 v australském Melbourne. Krátce nato Brendan a Lisa přesídlili do Londýna, kde podepsali smlouvu s tehdy začínajícím vydavatelstvím 4AD. Na jaře 1984 vydali eponymní debutové album a o rok později druhou desku nazvanou Spleen and Ideal, která dosáhla na druhé místo britského nezávislého žebříčku.
Další alba následovala ve dvouletých intervalech – Within the Realm of a Dying Sun (1986), The Serpent´s Egg (1988) a Aion (1990). V roce 1993 se hudba Dead Can Dance objevila na soundtracku k filmu Baraka. Obrovským úspěchem v Evropě i USA skončilo vydání další řadovky – Into the Labyrinth z roku 1993. Následující světové turné zachytilo živé album Toward the Within o rok později. Již v té době se oba členové věnovali kromě Dead Can Dance i svým sólovým projektům – Lisa Gerrard natočila svůj debut v roce 1995 a věnovala se také skládání filmové hudby. O rok později vyšlo společné album Spiritchaser.
Dead Can Dance oficiálně oznámili konec spolupráce v roce 1998 a v roce 1999 vydal také svůj debut Brendan Perry. V roce 2005 proběhlo jedno světové reunion turné, ale plnohodnotné obnovení společného fungování Lisy Gerrard a Brendana Perryho jako Dead Can Dance můžeme datovat rokem 2011.
V roce 2012 vydali zatím poslední album Anastasis a během následného turné v říjnu nadchli Prahu. Vše nahrává tomu, že stejně intenzivní zážitek nabídnou Dead Can Dance v Kongresovém centru i v červnu 2019.
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
