8. 2. 1868: V chrámu sv. Víta objevili tajnou místnost. Ukrývala starožitnou bednu
Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Přípravy na slavnost
K národnímu divadlu bude, jak povědomo, položen základní kámen o letošní svatojanské slavnosti. Divadelní výbor sestavil už k té příležitosti slavnostní program, dle něhož bude večer 15. května odbývána plavba s lodicemi na Vltavě, při čemž na střeleckém ostrově ohňostroj vypálen bude. Druhého dne 16. května bude pak základní kámen na staveništi položen, ku kteréžto slavnosti veškeří hodnostníci zemští, měšťanští sborové, zpěváčtí a tělocviční spolkové atd. pozváni budou. Slavnostní řeč bude míti pan dr. Sladkovský. Odpoledne téhož dne se uspořádá národní slavnost, večer pak slavnostní představení v divadle. Dne 17. května bude v novoměstském divadle akademie a odpolední banket, načež v neděli dne 27. května ve všech divadlech českých v Čechách a na Moravě divadelní představení a akademie se uspořádají. – Pražský denník, 8. 2. 1868
Podivný nález
V úterý přišli dělníci, kteří v chrámu sv. Vítském opravují dlažbu, pod schody vedoucími ke korunní komoře, odvalivše vedle kaple Sv. Václavské několik uhelníků, na tajný otvor. Odtud dobyli se do zvláštní, posud neznámé místnosti podzemní, kteráž je kulatá, úplně vydlážděná a silným kamenným klenutím opatřená. Místnost ta jest 1 sáh 1 a půl střevíce široká a téměř tolikéž vysoká. Uvnitř nacházela se starožitná, ze silného dubového dříví zhotovená bedna, jejíž panty byly jakož se zdá násilně vypáčeny, naproti tomu ale zámek pořád ještě pevně držel, ač celý zrezovatil. V bedně nalezeny byly dvě starožitné mince, na nichž se na jedné straně nachází lev a na rubu koruna. Mimo to nalezeny také dva korále. Všecky tyto věci převzal president sv. Vítské jednoty, hrabě Frant. Thun. Místnost byla úplně suchá, víko u bedny ale blátem pokryto. Ve čtvrtek přišli dělníci také na tajný ale již polospadlý vchod, jenž podoben je točitým schodům a zároveň vzduch přivádět mohl. Bedna je 2 střevíce 9 palců dlouhá, 1 střevíc 11 palců široká a 1 střevíc 4 palce vysoká. K čemu tato tajná místnost původně byla určena, to nelze na jisto pověděti. Myslí se, že tam bývaly uschovávány poklady kapituly sv. Vítské v dobách nebezpečí, jiní zase jsou toho náhledu, že se tam uschovávaly za dob válečných korunní klenoty království českého. – Pražský denník, 8. 2. 1868
ČTĚTE TAKÉ
7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské
Vzdělávání
Opakovací přednášky večerní budou zařízeny v škole smíchovské ku vzdělání stavu řemeslnického a přístup k nim bude každému volný. Vyjímaje čtvrtek a sobotu budou denně večer o 7. hodině, v neděli pak modelování z hlíny od 10 do 12 hodin dopoledne. Měststká rada smíchovská věnovala na remunerace cvičitelům úhrnem 300 zl. – Pražský denník, 8. 2. 1868
Kulečníkový mistr
Zvláštního druhu profesor vyskytl se v těchto dnech v Praze. Jest to umělec pan Peyrand, který, jak udává, ve všech velkých městech v Americe i v Evropě velké pověsti a obdivu dosáhl svou vycvičeností v hře na kulečníku, ač každému svému zápasníku polovic partie k jeho prospěchu přenechává. Umělec tento provádí svou obratnou hru na kulečníku v kavárně u nádraží, kdež jest každému volno s ním v zápas ve hře na kulečníku vejíti. – Pražský denník, 8. 2. 1868