28. 8. 1890: Sud pro jubilejní výstavu a nevydařená loupež v trafice
Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Obrovský sud pro zemskou jubilejní výstavu
Společenstvo pražských bednářův usneslo se, že vlastním nákladem vystaví mimo jiné také obrovský sud na zemské jubilejní výstavě. Dnes ráno započne se ve veldílně bednáře p. Antonína Ullíka v Holešovicích s pracemi na zhotovení tohoto sudu, ke kterémužto účelu musilo se zříditi zvláštní lešení a kolna. Sud jest 4.95 metru vysoký a v průměru má 4.85 metru. Dubových štípaných dužin upotřebeno bylo ze Slavonska, poněvadž v Čechách nelze je nikde dostati. Sud bude obsahovati 600 hektolitrův a bude vyžadovati nákladu přes 5000 zl. Dnes v poledne započne se s požahováním, a poněvadž tříštky budou vyvinovati veliký kouř, byla práce tato oznámena hasičům a policii, aby zbytečnému poplachu se předešlo. – Národní listy, 28. 8. 1890
Když jsou trafiky zavřeny
Je to snad pro náruživého kuřáka největší nehoda, když tak nedaleko půlnoci brousí ulicemi a nikde ani sebe mizernějšího doutníku není k dostání. To se stalo dne 25. srpna Juliu Černýmu, vagabundu z jakési vsi u Trutnova, kterému k nehodě této přibyla ještě i ta, že neměl v kapse ani krejcaru. A chuť ku kouření byla veliká! Náhoda zavedla jej do jedné zastrčené uličky Starého města a tam k domu č. p. 603, kde stála tabáčnická bouda Anny Vopelákové. Černý není zvyklý asi měřit všecko na dlouhé lokte, přitočil se k boudě, zámek zaskřipěl a už mu zbývalo jen do boudy vlézti, když uslyšel kroky strážníka. Honem se sebral a šel jako nejnevinější člověk dále. Strážníkovi bylo to podezřelé, šel k boudě a vida zámek otevřený, pospišil za Černým, jejž zatkl. Při prohlídce nalezeny u něho mimo jiné rekvisity také dva hřebíky, z nichž jeden byl ohnutý a hodil se zcela dobře do onoho zámku u tabáčnické boudy. Hřebík tento jej také vzdor houževnatému jeho zapírání usvědčil z pokusu krádeže a byl mimo to i pro tuláctví včera odsouzen do tuhého vězení na 14 dnů se 4 posty. – Národní listy, 28. 8. 1890
27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček
Zastřelil se
Pan Gustav Heida, 61letý inženýr z Rumburku, byl již dlouhou dobu stižen rakem v hrtanu, jenž mu působil takové obtíže, že nemohl více ani spáti, ani jiných kromě tekutých pokrmů požívati. Lékařská pomoc, jíž se dovolával, byla marna. Seznav, že nelze více na vyhojení pomýšleti, střelil se včera po 3. hodině odpolední v sebevražedném úmyslu z revolveru do spánku ve svém bytu v domě čís. 617–II. v Štěpánské ulici. Smrt ihned následovala. – Národní listy, 28. 8. 1890
Bramborový salát rozděluje Čechy. Spor o správný recept nemá vítěze, ale jednu věc profíci rozhodně doporučují
