17. 1. 1868: Dvanáctileté dívky provozovaly prostituci, policisté je zadrželi
Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Mravní spustlost
Za posledních dnů schytala pražská policie celé houfy dvanácti až čtrnáctiletých děvčat, které při svém outlém mládí již oddávají se zpustlému řemeslu lehkých ženštin, i zavřela je do městské věznice. Nejvyšší ochránkyně jednoty sv. Ludmily, paní hraběnka Schönberneová, navštívila skleslé tyto tvory ve věznici a dala se se správou úřadu bezpečnosti zároveň do vyjednávání o přiměřeném ošetření a vychovávání ubohých těchto děvčat. – Pražský denník, 17. 1. 1868
Povodňová pohotovost
Opatření bezpečnosti za příčinou rostoucí vody ve Vltavě byla od magistrátu učiněna. Město je rozděleno v 11 okresů, v nichž v každém zvláštní komise působiti bude. Jakmile by se jevily známky povodně, budou po břehu vystaveny stráže a stoupání vody bude střelbou z moždířů na Vejtoni, a z děl na Vyšehradě ohlašováno. – Pražský denník, 17. 1. 1868
Nehoda
Včera ráno vypadl jistému vozkovi v řeznické ulici zákolník u vozu ledem naplněného, čímž kolo z nápravy se vysmeklo a vůz se zvrátil. Pádem tím zlámala se voj u vozu a nahnutím jeho vypadlo několik kusů ledu, z nichž jeden okolojdoucí ženštinu těžce na noze poranil. – Pražský denník, 17. 1. 1868
16. 1. 1868: V Praze řádí nepoctivý obchodník s uhlím a drožkaři mají v těchto dnech žně
Náledí v Praze
Kluzké náledí, jež se včerejší noci ostrým mrazem v ulicích utvořilo, bylo příčinou mnoha nehod. Na Josefském náměstí upadl jistý vojín, jenž nesl v rukou náčiní na kávu, které se mi na náledí rozkutálelo, na štěstí ale nerozbilo; za to vojín pádem tím značně si ublížil. – Jinou nehodou byl postižen včera ráno jistý nakladač u žitné brány. Vezl na vozíku několik žoků, jež svou tíží na příkré tamější cestě nakladače mocně ku předu táhly, tak že ten nemoha více vozík udržeti, pustil jej a upadl k zemi, načež vozík i s nákladem přes něj přejel a obě nohy mu pochroumal. – Pražský denník, 17. 1. 1868
Krádeže
V jednom hostinci na Starém městě pomáhal jistý venkovan v nakládání ledu do sklepa, v němž mimo jiné potravní zásoby též uzené šunky a věnce uzenek se nalezaly. Zápachem těchto pochoutek přilákán pustil se venkovan chutě do nich a jedl, co mu žaludek stačil. Neměl však dosti na tom i chtěl ještě dvě šunky sebou odnesti. Při odnášení jich však byl postížen, při čemž i spozorováno značné zmenšení zásob ve sklepě. Chlapík se musel přiznati a za snědené uzenky bylo mu ze mzdy strhnuto a on sám z další práce vyhnán. – Pražský denník, 17. 1. 1868
Smrt jako služba. Eutanázie v zámoří stále běžnější. V Česku musíme otevřít debatu
